Základní:
Vzdělání/studuji: VŠ
Práce: Nechci uvést
Postava: Normální
Oči: Modré
Vlasy: Krátké
Barva vlasů: Tmavě hnědá
Znamení: Váhy
Etnikum: Běloch
Tetování: Ne
Piercing: Ne
Alkohol: Příležitostně
Kouření: Ne
Drogy: Nikdy
Osobní:
Povaha:Introvert Extrovert
Pořádek:Nepořádný Pořádný
Dochvilnost:Nedochvilný Dochvilný
Zženštilý:Vůbec Hodně
Technický typ:Vůbec Hodně
Pohled na svět:Pesimista Optimista
Požitky:Idealista Materialista
O sobě:
"Je ne cherche rien. J'ai trouvé au moment où je n'avais plus d'espoir... ma religion dans ton regard! Je t'aime plus que personne!" :* :* :*
"Básníka lze pochopit jen tehdy, jsme-li sami básníky nebo když se dovedeme jimi na chvíli stát... Budu nesrozumitelný tomu, kdo si mé dílo plete s novinami. Báseň je tajemství, k němuž klíč má čtenář ve své obraznosti..." (Stéphane Mallarmé)
"Dýchaje tíž, zesinám, když orloj slyším, vše je to tam, ten žal, co mám, neutiším..." (Paul Verlaine, Píseň podzimní - Saturnské básně)
"Vlastně jest každý člověk i uprostřed největšího davu osamělý, poněvadž vždy jen rozumí sobě, co mimo něho jest, jen jej k tomu vede, že sám sobě rozumí..." (K. H. Mácha, Zápisník)
"Palec od levé nohy bych za to dal, bych mohl s Vámi mluvit, nebo to nésti, co Já nesu, a nemoci to žádnému svěřit, sám v sobě to žrát a cítit přitom božství své, jest věc-" (K. H. Mácha)
"Nikdy necítím, že bych žil intenzívněji, než když uniknu sám sobě a stanu se kýmkoli jiným." (André Gide, Penězokazi)
"Ale může dorůstající jinoch chápat smysl světa a jeho rozbrojů? Co ho může, je-li upřímný a zdravý, zajímat na té surové řeži národů, dorážejících na sebe jako tupohlaví berani nad propastí, do níž se nakonec vichni zřítí? (...) Proč život vypadá jako nekonečný řetěz, obludný a děsivý, jehož každý článek se vztekle zakusuje do sousedovy šíje, pase se na jeho těle, tyje z jeho bolesti a žije z jeho smrti? Nač boj a nač bolest? Proč smrt? Proč život? Proč? Proč? Toho večera, když se jinoch vrátil domů, všechna ta "proč" zmlkla. (...)
Aby lidská činnost, aby učenost měla smysl, k tomu je nezbytně třeba, aby jej měl také život. (...)
A oba si cestou domů myslili: To je zajímavé, jak spokojeně dnes vypadají všichni lidé. A usmívají se, třebaže si nechtěli jasně uvědomit, co se to vlastně stalo. Věděli jenom, že "to" mají, že je "to" v nich a že je "to" jejich. Co? Nic. Jak je člověk bohat za takového večera...! Když přišli domů, pohlédli na sebe do zrcadla očima plnýma lásky, jako se díváme na přítele. A říkali si: "Její oči, jeho oči se na tebe dívaly." Spát šli dříve než jindy, protože pociťovali - ale proč? - slastnou únavu. Když se svlíkli, myslili si: Jak je teď krásné, že máme zítřek!" (Romain Rolland, Petr a Lucie)
"Si tu viens, par exemple, a quatre heures de l´apres-midi, des trois heures je commencerai d´etre heureux. (...)
Voici mon secret: on ne voit bien qu´avec le coeur. L´essentiel est invisible pour les yeux. (...)
Tu deviens responsable pour toujours de ce que tu as apprivoisé."
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži..."
(A. de Saint-Exupéry, Petit Prince)
"Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.
Hráč náruživý zádumčivých, sešeřelých nálad
Chci míti divné kouzlo starých ironických balad." (Karel Hlaváček, Pozdě k ránu)
S.O.S d´un terrien en détresse...
Vous devriez être condamné à mort, vous serez condamné à la solitude... (Francoise Sagan)
Tohle bychom měli zhlédnout všichni povinně...
http://www.mezi-nimi.cz/
Zprávy:
Před odesláním zprávy je třeba se přihlásit nebo zaregistrovat.
Návštěvní kniha:
…uživatel má vypnuté zobrazování guestbooku