Jsem sobestacni cizinec ktery po ztrate partnera hleda cloveka kterej ma svoje nazory na zivot a kterej dokaze stat za svym slovem! nenavidim nefer lidi! musi hlavne bejt primy a uprimny a samozrejme aby mel pochopeni i pro ostatni lidi a ne sobecky!!! Hledam nekoho kdo rad buduje a planuje budoucnost. Nekoho s kym muzu konecne zacit planovat dite.
SVĚTEC NENI TEN KDO V ŽIVOTĚ NEPADA, ALE TEN KDO V PO KAŽDEM PADU VSTANE A PUJDE DAL!!!
Co C Tim...?
Prichazime na svet cisty
Poznat tisice pocity,
Tot je jisty.
Co S Tim...?
Neprecteny zivot zijem,
O zivote knihy ctem
A mezitim vino pijem.
Rikam Co S Tim...?
Cely zivot zijeme
A v zivote vlastni zivot tise cteme.
A nevime, ze mezitim
Sami sebe poznat chceme.
Sami sebe kdyz uz zname
A Tisice odpovedi v hlave mame,
Najednou i ten neznamy
Kdyby byl nas blizky znamy!
Porad rikam a Co S Tim...?
Cely zivot zijeme
A v zivote zivoty vsech moudre cteme!
Prichazime na svet cisty,
Pred ni nejsme ani pripraveny,
Ale jedno je jisty!
Zivotem svym prochazime
A behem ni sami sebe nachazime.
Ucime se zivot svuj cist,
Zijem, zijem, zivot svuj ctem
A v ni casto cteme
Co S Tim... Co S Tim... Co S Tim...?
Zivotem svuym cestujem
A zivoty cizich studujem.
Poznavame pocity a dal cteme...
Zivotem svym cestujeme
A zivoty cizich cteme.
Poznavame dal pocity,
Az zjistime co jsou city!
Zivotem svym cestujem,
Ale Co S Tim...?
V cizi zivot kdyz poprve zamilujem,
Basne pisem, lasku na platno malujem.
O zivote dal cteme knihy
A mezitim vino pijem...
Kdyz uz vime co jsou vlastne pocity,
A kdyz vime co jsou city,
Zivot zijem a v ni vlastni zivot ctemE...
Porad ale rikam Co S Tim...?
Stesti a lasku kdyz uz zname,
Myslime si ze zivot svuj plne zname,
Cteme, cteme, az v zivote horkou bolest nepozname...
A kdyz bolest pozname,
Tak uz vime, ze bohatou dusi mame!
Cely zivot cteme zivot
A ja se ptam Co S Tim...?
Prichazime na svet cisty
Poznavat city a pocity.
Poznat bolest a trapeni.
Zivot cteme a moudrym byt chceme,
To je jisty!
A kdyz zivot svuj docteme,
Jen louceni uz v ni cteme.
ODCHAZIM TED ZE ZIVOTA,
DUSE MOJE KDYBY BYLA NAHATA.
ODCHAZIM, PRITOM JSEM ZASE CISTY!
03/2010
Poznal jsem vse, v zapeti jsem prozil je.
Prozil jsem je a miloval je nadevse.
Poznal, prozil, miloval a cestou svou porad sel dal...
Sel a pritom hledal jsem ji.
Hledal, abych stesti ji dal.
Poznal zas vse , v zapeti jsem poznal i Ji.
Kdyz jsem zivot jeji prozil,
Tehdy kdyby smrt mi daly do mych zil.
Poznal, prozil a miloval abych stesti ji maloval.
Poznal, prozil a rozdal!
Poznal jsem ji abych zjistil, ze to dite sama s sebou rady nevi!
Poznal, prozil a miloval,
Poznal, prozil, stesti rozdal.
Sam jsem ale jen doufal...
Doufal ze rady me v zivote mi neunavi.
Poznal jsem vse, s cizim jeji bolest prozil.
Bolest prozil-stesti rozdal.
Cestou svou jdu porad dal....
POZNAL JSEM VSE,
ZA PROZITE BOHU DIK DAL,
VSE PROZITE MILOVAL JSEM NADEVSE
31.10.2010 09:01
Až jednoho krasneho dne...
Až jednoho krasneho dne
Řeknu světu Laska s tebou,
Navždy s laskou řeknu ahoj,
A až jednou v tak krasny den,
Řeknu světu svuj velky sen,
Pooviš na to už jen Amen!
Ach přitel tvuj ti opustil,
Poviš v duchu v ten krasny den.
Až jednoho krasneho dne,
Přečteš basně me jen o lasce psane s laskou,
Pravě v ten krasny , v tak krasny den
Duše moje s laskou nebe opusti.
Denně sloužit bude jen,
Jako jediny tvuj krasny sen!
AŽ V TAK KRASNY JEDEN DEN
KONEČNĚ JSEM TVUJ KRASNY SEN
... AMEN ...
19,2,2010
NAMLUVY
Život mi dost krát už sklamál,
Nevím ani s tím rady...
Milujici srdce mé, lásky ani nedočkal,
Na co mi jsou pak ti rady...
Osud moji maličkost zle a s velkou radosti jako nožem pobodal,
Proč vše jen mne...?
Mam toho dost!
Nevím kdo mi s tím poradí...
Žádám Bože, v životě jsem už dost skláman,
Dej mi slovo, které je jen z tvých svatých úst,
Slovo sváty ve snů mi dej do hlavy,
At´ mozek můj má o něco větší růst!
Pan Bůh ale slovo mé, žadajici o radu, jako vůbec neslyšel!
Hřích potopil mou maličkost,
Bez zbraně jsem už,
Sloužit mam jak věrny otrok.
Od života jsem dost skláman.
Proč...? vždy se ptám...
Snad mi řekne moudry šaman!
Řekne proč mi osud zradil,
Proč čáru mého života z dlaně mé o pul zkrátil,
Proč jsem vlastně rodinu svou navždy ztratil...!
Šaman pevně chýtnůl mé obě ruce,
Do duše mi koukl tiše,
Něco mi dal do mých ruk,
Řek po tiše: Máš teď štěstí!
Vypadal to jako mince.
Řekl jenom: Tady máš můj odpověď,
Zdál se mi už tvůj zpověď!!!
V rukách máš teď hory štěstí,
Život plny neštesti...
Hory štěstí zpivaji tiše
Co duše tvé pořad píše.
Přečteš li zpěv svůj z duše vlastni,
Sklamani hned do svých rukou štěstí a láska navždy vlastni!
MA OSOBA
Jsem jak hrdy keř růžový, dávám usměv.
Kdo to vidí...?
Srdce moje plna smutkem tak jak vrba stydlivá.
Kdo to cití...?
Růst mam jako trpaslík, a ty nevíš a nevíš...
Cestou svého života,
potkala mi nahota.
Jsem jak pouštní oáza,
kolem sama samota.
Nikdo lásku mi nedá....
Záda moje všechen vítr silný nesly,
a důstojně bolest snesly.
Lásku pořad nikdo nedá a nedá-
ty to vidíš, ale řev můj o pomoct asi pořad neslyšíš...
To nevadí...
Jsem jak starý dub vítězný,
rostu pořad do nebes.
Kořeny mé bodly hroby až železný-
jsem odstrčen jak chudák pes.
Stojím hrdě a čekám...
V osudový letni den vidím krásný jeden sen.
Vidím z pusté poušti nazí letí ke mne tři papoušci-
jsou mi drazí: lásku asi mi přinesly.
Usměv v tváří ten první řek:
Jsem vzácný lek-aby ses mi hlavně nelek...
Napíšu ti do diaře života:
usměv na tvař měj do konce života.
Napsal mi tam a uletěl.
Ja jsem se lek
a nic neřek!
Další prilet ze samoty a tiše řek:
Jsi jak krásna růže ruda, v uvnitř pořad jsi moc smutná,
budu tvůj lek od samoty!
Vím, bys neřek, ale jsem lek pro tvůj smutek!
Ja jsem se lek-smutek útek!
Papouch to řek,
tiše útek!
nic jsem neřek...
Přílet tretí papoušek,
řek mi pěkně do oušek:
Jsem jen a jen tvuj drahoušek!
Ať jsi růže krásně ruda, nebo vrba pořad smutná.
Ať oáza v poušti lásky vždy samotná,
nebo starý dub vítězná-
jsi láska má vždy jediná a něžná.
Probuď se teď a zapomeň na všechen hněv,
přej všem lásku a usměv.
Diař tvého života denně usměv na tvař ti dá.
SILNA JE LASKA SAMOTNA,
PROTO MILUJ BEZ ZABRAN...
SAM SAMOTA JE PAK JAKO BEZ ZADNYCH ZBRAN!
2.11.2008 01:30
věnovaní Vladikovi:
:)
Tiše sedim v samotě a jsem tu sam,
V mysli pořad o tobě dumam!
Z pootevřeneho okna pořad ven koukam,
Řikam si jestli dnes se ti dočkam...?
Jestli ti zas v naruci svem hyčkam.
Snad se ti dočkam...
V samotě sedim a jsem tu sam,
Z okna koukam a pořad dumam!
Kolem sebe ve vzduchu citim tymian a zazvor,
Z okna vane cerstvy vitr přimo jako z našich hor!
Vuně tymianu a vitr z hor změnily o životě muj nazor!
Sedim tu sam a sam sebe ptam...
Bože, proč musim prožit horor...?
Proč nemam v sobě lasky misto nador?
Chtěl bych ovšem vědět tvuj nazor,
Proto v prazdny samotě nekonečně s laskou cekam,
Čekam než lasky se dočkam!
28.06.09