Základní:
Jméno: je dlouhé, nezapamatovatelné a zní jak ze 17. st.
Vzdělání/studuji: VŠ
Práce: Umělec
Postava: Normální
Oči: Zelené
Vlasy: Delší
Barva vlasů: Světle hnědá
Znamení: Blíženec
Etnikum: Běloch
Tetování: Ne
Piercing: Ne
Alkohol: Skoro vůbec
Kouření: Ne
Drogy: Nikdy
Sex:
Anální sex:Nesnáším Miluji
Role:Aktivní Pasivní
Onanie:Nesnáším Miluji
Mazlení:Nesnáším Miluji
Líbání:Nesnáším Miluji
Další: Prádlo, Sport. oblečení, Latex, Kůže, Rimming a Džíny
Osobní:
Povaha:Introvert Extrovert
Pořádek:Nepořádný Pořádný
Dochvilnost:Nedochvilný Dochvilný
Zženštilý:Vůbec Hodně
Technický typ:Vůbec Hodně
Pohled na svět:Pesimista Optimista
Požitky:Idealista Materialista
Noční život:Domácí typ Párty typ
O sobě:
Dlouho jsem přemýšlel, jak bych mohl sebe co nejvěrohodněji popsat, nebylo to snadné, ale pokusil jsem se o to, i když to asi nebude příliš srozumitelné (asi k tomu budu muset vydat doslov). Na první pohled jsem jen kluk, kterého si na ulici nelze nevšimnout. Svým zjevem sice neděsící, ani nevypadající jako model za kterým by se kolemjdoucí otáčeli a přitom naráželi do pouličního osvětlení a označníků autobusových zastávek, ale i kdyby se tak stalo, protože chodím téměř stále zasněný, tak bych si toho možná ani nevšiml. Snad ne, mrzelo by mě, že bych měl na svědomí něčí zranění...
Ten kdo je však vnímavý a nebojí se cestovat v čase, může tajemný, ale milý Ruprechtův přízrak poznat více, ...co se skrývá pod alabastrově velurovou tváří? Stačí jen dlouze pohlédnout do vlídných olivově zelených očí a skrz ně sestoupit do jiné říše, do aristokratské duše barokního cherubína, ...kde je vše od základu až po nebe jen a jen barokní...
Říše připomíná francouzskou zámeckou zahradu konce 17. století, zvláště za soumraku se v mohutných vodních zrcadlech odráží všechna ta pompézní krása monumentální romantické scenérie. Z Labyrintu přísné střižených stěn starého habroví se ozývají voňavé tóny hudby 19 cedrových nymf. Hraběnka na svých procházkách se často do zpěvu tak zaposlouchá, až omámená, z bludiště nemůže najít cestu zpět do zámku. Bludiště však v sobě skrývá ještě mnoho tajemství… Za mlhy mechové víly Eleonora, Violetta a Edeltraud tančí pod štukovým okruží umělé grotty, v jejímž přítmí jsou za krápníky skryty zvláštní vodní hudební nástroje, stačí několik kapek a grotta se rozezní líbezněji než Loretánská zvonkohra.
Zahrada má i ponurá místa – jako kdyby se bosketů dotklo ponuré antracitové flórum. Nejkrásnější část zahrady (mé srdce) ve svém zakletí je však zahalena pod náchové vélum smutku, břečťan v loubí neuvadl, cypřiše a jiné stromy u umělého vodopádu ve spánku tiše šelestí, jen nikde nic nekvete... O zakletou zahradu se s láskou stará 313 malých cherubínků, oděných do sytě purpurových pelerin, celá staletí očekávají velkou noční slavnost, při které i tato zahrada rozkvete.
Jednou nastane ten čas, kdy rochetový skřítek přinese na stříbrném listu kapradí něžnou garsonettu pro barokního cherubína, …rozkvetou ametystové hrozny šeříku, rozkvetou růže v geometrických záhonech, rozkvetou dosud chladné robustní piniové šištice, rozkvete zašlý erb v rozeklátém tympanonu, rozkvete i temně zelený, bohatě řasený pluviál barokního cherubína, rozkvete i kamenný paví gloriet. Zástup všech 313 cherubínků v alonžových parukách pak bude v záři svící u sally terreny vítat tu duši, pro kterou je od věku tato zahrada připravena, nač by byla všechna ta krása sama pro sebe…
Zprávy:
Před odesláním zprávy je třeba se přihlásit nebo zaregistrovat.
Návštěvní kniha:
…uživatel má vypnuté zobrazování guestbooku