GMilord (32/178/73)

– Plzeň-sever » Plasy
Básnička Sedím a tiše hledím na měsíc,
je tak krásný, dokonalý, tak osamělý.
Sedím tiše svědomí zpytujíc,
ve ztracené lásce osamělost tkví.

Měsíc teď jediným druhem mým,
neboť stále jen na jednom lpím.
Touha, láska, naděje mne svazují,
do úst temné samoty mne vhazují.

Vše krásné jednou skončit musí,
a život v zármutku nás mučí.
Láska vystřídána samotou,
duše má stala se temnotou.

Již pouze měsíc milovat mohu,
ne však pro jeho krásu.
Již nedoufám ve spásu,
láska dala mi políbit kovu.

A proto k němu má tvář hledí,
on na nebi vždy smutně sedí.
Díky němu nejsem sám,
všechnu lásku svou mu dám.

Oči mé se v slzách topí,
duší mou někdo stopí.
Prodám ji někomu, kdo samoty mne zbaví,
neboť srdce mé pouze samota teď zlatí.