petitbonum (44/185/91)

– Brno-město » A teď už k Brnu zase i Praha 1
Kobra Lidé jsou jako kobra. Jestliže kobru nijak nedráždíme, pak si jednoduše půjde po svém. Přestože je smrtelně jedovatá, nemá to na nás žádný vliv. Pokud se k ní nepřibližujeme nebo ji nechceme držet, tak nás neuštkne. Kobra dělá jen to, co je pro ní přirozené. Jste-li chytří, pak ji necháte na pokoji. Stejně tak necháte být i každou věc, která není dobrá - necháte ji být v souladu s její přirozenosti a povahou. Neuchopujte nic, ať je to libé či nelibé, právě tak jako necháváte na pokoji tu kobru.
Kdo je chytrý, bude mít takový postoj k různým náladám, jenž vyvstanou v jeho mysli. Když se objeví dobro, tak ho necháme být dobré. Rozumíme jeho povahu. A stejným způsobem necháme být i nedobré. Neuchopujeme to, protože nic nechceme. Nechceme zlo. Nechceme dobro. Nechceme ani těžké, ani lehké, ani štěstí, ani utrpení. Když naše chtění skončí, pak nastane trvalý mír.