Asi ve třech letech přišel táta z ranní. Hrozně jsem ho miloval. Objal jsem ho kolem stehna a měl před očima jeho bouli v poklopci. Hrozně se mi líbila. Netušil jsem co v ní má a pohladil jsem mu ji. Ztřískal mě za to jako psa, kterej mu vyrval z ruky klobásu. Způsobil mi tak doživotní trauma. Následky si psychicky nesu dodneška.
Máma si postěžovala svýmu mladšímu bráchovi, akorát netušila, že..... Strejda se mě mazaně ujal jako milující strejda. Nahrazoval mi Lásku a něžnosti otce.
Bral si mě na klín. Lez jsem po něm jak po obrovi. Bral si mě do náruče, dával mi hubičky. Bral si mě za krk na koníka a chodil se mnou ven. Tohle nahrazování táty trvalo nejmíň rok.
Nikdo nic netušil, nepodezíral. Prostě milující strejda. A mamka v tom viděla lepší chování než od táty.
Strejda ale plánoval. Vytvořit citový pouto a potom.....
Jezdil k nám cestou z práce. Mamka mu uvařila kafe a když počasí dovolilo, bral si ho na zahradu.
Jednou tam seděl v riflových kraťasech a řek "Všim jsem si, že mi pořád koukáš na poklopec. Chceš vidět, co tam mám?". Řek jsem že jo. Šel do kůlny a řek "Tak pojď." a zavřel za mnou.
Rozep si poklopec a vyndal ho i s koulema. "Líbí se ti? Chceš si sáhnout?". Bál jsem se. Zapomněl jsem sice na ten vejprask, ale podvědomě jsem se bál. Nakonec jsem mu ho krátce pohladil.
Měl ho totálně na beton. Jeho Bůh měl 17/5. Řek, že se nemusím bát a můžu mu ho pořád hladit. Strašně mě jeho čurák fascinoval. Řek, že můžu stáhnout kůžičku dozadu a podívat se co tam má schovanýho.
Potom řek, abych mu dal hubičku na ?
Držel jsem mu ho oběma pacinkama a dával jsem mu hubičky na ?
Kokot mu slastí mazal a strejda chtěl, abych šťávičku olizoval a papal. Chutnalo mi to! Potom chtěl, abych šťávičku cucal přímo z dírky ?
Sál jsem, protože jsem chtěl hamat víc tý šťávičky. Říkal, že za chvilku bude tý šťávičky víc. Že mám všechno papat. Že bude jiná, ale mám ji papat.
Za chvíli mi střík proud mrdky do pusinky. Překvapilo mě to a ucuknul jsem. Polknul jsem co bylo v pusince a strejda zašeptal "Papej všechno.". Stříkal dál na obličejíček a já se snažil sát a papat.
Když dostříkal, sednul si na paty, dal mi hubičku, pohladil mi prdelku a řek, že jsem hodnej a má mě moc rád. Že tohle můžeme dělat často. A já z toho měl fakt velkou dětinskou radost. Ještě mi kapesnikem utřel mrdku z obličejíčku, řek si o hubičku na čuráka, schoval ho do poklopce a vyšli jsme ven.
Tři nejkrásnější minuty mýho života. Tři minuty mýho života, na který nikdy nezapomenu.
Takhle jsem začal já.