Mam rád sex od něžnýho, pomalýho, sladkýho, romantickýho,
přes chladnej mechanickej bez sladkostí a vášně (obyčejný kouření v kuchyni nebo noční mrdání, kdy se chlap jenom potřebuje vystříkat a tak si na mě bez dotazu na chuť vleze, zamrdá si, vystříká se a zase beze slova a bez hubičky sleze)
a vášnivej, smyslnej, živočišnej,
až po ten tvrdej, násilnej a bolestivej, kdy chlapovi jde výhradně o blaho jeho kokota nebo se vyžívá v mojí bolesti, kterou mi způsobuje kokotem. Třeba dávení čurákem, kdy mě chlap chytne za hlavu a brutálně mi ho rve do krku, protože při tom prožívá ohromnou slast na čuráku a vychutnává si i to, jak se dávim a cukam. Nebo při mrdání, když kašle na to, jestli mam taky chuť nebo že mě to bolí a mrdá dál a vychutnává si i tu mojí bolest.
Prostě chlap, kterej má rád sex od sladkýho milování, přes zneužívání až po znásilňování svýho partnera. To je chlap mých snů. Zamilovanej chlap, kterej nemá problém si přiznat, že mu chutná svýho kluka i znásilnit. Já totiž na tom nevidim nic špatnýho. Znásilnění neni nic jinýho než přirozená vášeň chlapa, přirozená chuť chlapa, si pořádně zaprcat. Něco, co nechápu, proč je trestný. Tahle chuť je ve většině chlapů, protože je to v genech. Je ale moderní to potlačovat a lhát sám sobě, že to v chlapovi neni. Jednou to ale chlap nevydrží a někoho znásilní. A kdo jinej má mít pro něj pochopení, než jeho kluk? Koho jinýho má chlap znásilnit, než svýho kluka, kterýmu věří, že to nikdy nenahlásí? O kterym ví, že chápe jeho potřebu a pomůže mu tu potřebu uspokojit. Kluk, kterej svýho chlapa nejen miluje, ale i chápe, uspokojuje ho jak to chlap zrovna potřebuje. Kluk kterej má plnou důvěru chlapa, že tohle zůstane za zdmi domova. Tomu říkám vztah plnej důvěry a lásky. Vztah plnej sexuálního uspokojení ve všech podobách, který chlap k uspokojení potřebuje. To je i záruka uspokojení kluka, protože kluk má sex ve všech možných podobách, který by kdy moh zažít s jinejma chlapama. Vůbec neni nutný, aby hledal sex bokem a tak je možný bez problému svýmu chlapovi přísahat absolutní věrnost.
Jsem ten typ kluka, kterej nepotřebuje k vlastnímu uspokojení stříkat. Protože jediný co mě dokáže uspokojit je to, že uspokojim chlapa. To, že mi vyteče do huby nebo do prdele, považuju za dokončenej sex, kdy došlo k uspokojení obou. To že polykam mrdku od partnera nebo že mi jí nadávkoval do prdele, je pro mě obrovská slast srovnatelná s jeho orgasmem. Polykat mrdku nebo jí mít v sobě, je pro mě velká čest. To že jí do mě partner stříká, je pro mě důkaz že mě miluje, že mu na mě záleží, že mu záleží na mym uspokojení. Nastříká do mě, aby mě uspokojil. Jak by bylo možný, takovýho chlapa nemilovat?