Nebude-li rozmnožování, nebude ani života. Žádný živý tvor není nesmrtelný a tak, aby každý jeden druh byl zachován, musí se množit. Člověku dala evoluce do vínku rozmnožování pohlavní. Muž a žena je nezbytnou podmínkou k tomu, aby světlo světa spatřil nový člověk. To je základní fakt. Nezpochybnitelný fakt.
Proto příroda zařídila vše tak, aby muž přitahoval ženu a ženu naopak muž. Aby se spolu pářili a podíleli se tak na zachování svého druhu. Jakkoliv může někdo namítat, že pohlavní styk není pro člověka jen otázkou množení, ale také otázkou slasti, na základním smyslu pohlavního styku to zhola nic nemění. Ba naopak - ona slast se právě podílí na tom, že se množíme jako o život.
Z toho pohledu považuji za nesporné, že homosexuální orientace je biologickou abnormalitou. Nikoliv však důvodem k pohrdání. Nikoliv však předností.
Nevidím nic, čím by homosexualita měla činit člověka lepším. Najdou se lidé, kteří budou tvrdit, že homosexuálové jsou dejme tomu citlivější. Že umí lépe chápat problémy druhých. Že jsou srdečnější či přátelštější. Považuji to však za stejný mýtus, jako tvrzení, že tlustí lidé jsou dobrosrdečnější. Ano, nejde se velmi přátelský homosexuál, ano, najde se mimořádně dobrosrdečný člověk s nadváhou. Ani jedno však není žádným pravidlem.
Hrdý může být člověk na ledasco. Na to, že se mu podařilo naučit se jeho vysněnou práci. Na to, že je v této práci špičkovým pracovníkem. Třeba. Ale být hrdý na svou sexuální orientaci? Být na hrdý na to, co je člověku vrozené, co nemůže nijak ovlivnit? Podle mého názoru dost těžko. A samozřejmě, že toto platí jak pro homosexuály, tak pro heterosexuály. Já však neznám žádného heterosexuála, který by běhal po městě, mával praporem v ruce a ječel, jak je na svou náklonnost k ženám hrdý. Takové projevy jsou doménou "komunity" homosexuální.
A tak si myslím, že to jsou právě ti "uječení" homosexuálové, ti různí gay aktivisté, kteří ve společnosti rozdmychávají tolik vášní, tolik nepřátelství vůči sobě samým. Kteří dělají zdejší komunitě učebnicovou medvědí službu. Tváří se, že volají po rovnosti, přitom jejich snem je mít něco víc. Pozitivní diskriminace se tomu říká, a je to špatně. Stejně špatně, jako rozdávat na potkání nálepky "homofob" každému, kdo homosexuály nemiluje. Je však někdo povinen je milovat? Jistě, že není.
Homosexuál je člověk, který není horší, ale ovšem ani lepší, než ti ostatní. Nic více, nic méně jsem říci nechtěl.