Oči se pomalu otvírají.
Krajina zahalená tmou. Nedozírné rány, které se nikdy nezahojí.
To vše zůstalo na konci. Jen hudba v dáli zní a tvůj hlas se vytrácí.
Proč zakoušet válku, strašlivou vřavu, jenž nikdy neskončí?
Vymykám se kontrole, ztrácím zábrany. Svět tímto končí. Nastává ticho.
Z rán mi stéká krev. Noc je vlídná k mysli, co propadla smutku.
Pocit trvající věky se mísí s koncem. Tělo slábne, krev mizí.
Poslední úder musí zasáhnout cíl. Naposledy vše ožívá. Mysl, tělo.
Pečetě mizí. Oči zaostří nepřítele. Čepel se leskne v okolním ohni.
Nohy vyrazí vpřed. Ruce sevřou pevně jílec. Paže s posledním mávnutím neotálí.
Ještě kousek. Ve tváři se rodí náznak úsměvu. Čepel se zarývá do masa.
Kosti jsou rozdrceny. Tvář protivníka je naplněna úzkostí, strachem z budoucnosti. Rána je smrtící. Mé tělo se hroutí k zemi.
Přichází prázdnota.
Zapomnění.
Oči se pomalu otvírají.