Honzazjihu (55/187/88)

Už ti zbývá jen chvilinka nač teď bloudit ve vzpomínkách. Doktoři ztišili hlas v koutě radí se běží ti čas vzpomeň na mě přijdu hned. Smrti se víš nezavděčíš dobíhá děj tak se jí směj. Když jsem blizko tvý postele pro smrt zdáš se dost veselej. Přiznej se že je ti líp stejně já jsem tvůj poslední vtip co zabírá víc než lék

Rok: 2009 Hudba: Leonard Cohen Text: Gabriela Osvaldová Ten text má jenom deset vět Kdo chce, ten může přemejšlet Však né každýho jeho obsah chytí Že je to návod praktický A asi platí na vždycky Rozhodně má širší využití Hallelujah ... Těch deset bodů božích vět By klidně mohlo spasit svět Jenže pořád někde něco vázlo Jak umíme se vymlouvat, Já kdybych moh, tak já bych rád... Jenže jsme už dávno zvyklí na zlo Hallelujah ... A nemusíš znát kopce knih A používat slovo hřích Ber to jako recept na kulajdu A nemusíš stát v kostele A vzývat strážný anděle I když já tam radši občas zajdu Hallelujah ... Tak předně bysme neměli Furt lízt do cizích postelí A lhát a rvát se, i když se to nedá A udávat svý sousedy Mít chuť na jejich obědy Taky je to ostuda, až běda Hallelujah ... A možná si zas vzpomenout Že moc práce je dušežrout A že je dobrý sednout si a zpívat A možná děti naučit Že slabí mají právo žít Vždyť už se na to vážně nedá dívat Hallelujah ...

Měli jsme se trochu rádi a nevnímali svět každej si občas sladí solí než řekne lásko naposled Už nemáš co říct tak těžko je jít dalekej a cizí připadáš mi víc to ses jinej, jinej, zdál ref. To si semnou stál u dveří ses smál a hladil mi dlaň a tvář a z očí mých čet snad stokrát řek si stokrát řek si mám tě rád Časy smutnejch dnů s‘mi do života přihrál smutnejch snů, kdy nepřestanu doufat že tě potkám jenom tak Měli jsme se trochu rádi lásky přetrhla se nit vzpomínky studí ty hezčí hřejou víc třeba první dotek tvůj ref. To si semnou stál u dveří ses smál a hladil mi dlaň a tvář a z očí mých čet snad stokrát řek si stokrát řek si mám tě rád.

Rok: 1987 Hudba: Václav Vašák Text: Michal Horáček Zemětřesení někde v hlubinách, z věže padá zvon a víří prach. Zemětřesení a já tu klečím zmatená, přede mnou láska v sutinách. Zemětřesení těsně pod kůží, lávu krve cítím sálat z ní. Zemětřesení a já už nespím na růžích, z lásky je halda kamení. Řádek písmen za pár chvil zkázu lásky dokončil. Zkázu plánů, zkázu snů, jakoby je vítr svál, co dál… Co dál, co dál. Zemětřesení jako tajný pláč, jako černá šmouha v tváři dní. Zemětřesení, já nepřikládám fáč na svoje náhlá zranění. Řádek písmen za pár chvil zkázu lásky dokončil. Já však sbírám zbytky sil, kdo vstane z bláta, neprohrál, půjdu dál. Neotřesená chci být, vyhrabat svůj klid, znovu najít slunce, kde je stín. Neotřesená chci žít a podívat se jít, jak láska vstává z rozvalin.

Rok: 2007 Hudba: Jiří Březík Text: Jiří Březík Slíbils mi, že se budu smát A navždy šťastná všem se zdát A krásně žít Opilá láskou jako snem Blažená věčným úsměvem splněných přání... Pak otevřel jsi dokořán svět ostrých loktů oblých hran Prý stačí jen se snažit Láska však zlatem ztrácí lesk bohatství bída - věčný stesk: Můžeš všechno, o čem sníš Chceš-li stoupat, pak jen výš Ale v nic už nevěříš Slíbils - a vždy jen slibovals Už nikdy polku - hrajte waltz! Ten volný proud Míň proher a víc nadšení víc hříchů a víc vzrušení Míň ... milování Co s tím, že v směšném trysku dní naděje zmírá poslední? Kdo z nás by chtěl to zažít? A když i šance zmizí nám pak v divném světě zlatých bran zbude každý člověk sám Srdce prázdné dokořán - Proč to vlastně povídám? Kdo nikdy lásku nepoznal! Tak snadno získals další území Kdo sebe sám jen miloval Věčně se vznášel nad zemí A co teď, myslíš, bude dál? Ty své sbírky si sbal! Kdo by ve dveřích stál Když čas trhne opratí A když se láska vytratí Prý jenom stačí oči otevřít Nikdy se zpátky nevrátí Jak jsem tak slepá mohla být Ty jako poražený král Z mého žití se vzdal Ve svých pravdách jsi lhal - Každý jednou zaplatí Slíbils mi, že se budu smát A dnes je konec, tečka, mat! Co má se stát? Můžem žít jako sousoší Bez hádek a bez rozkoší Copak není to málo? Stačí, že bez tebe tu spím A za nocí se probouzím Co se to s námi stalo Vždyť přece někde musí být Ten vztah, ten zájem Vroucí cit Bývals krásnou závratí... Teď se chystáš odejít - Každý jednou zaplatí Kdo nikdy lásku nepoznal Tak snadno opouštíš svá uzemí Kdo sebe sám jen miloval Nechceš se vznášet nad zemí A co teď, myslíš, bude dál? Ty své výhry si sbal! Kdo by ve dveřích stál Když čas trhá opratí A když se láska vytratí Prý jenom stačí oči otevřít Nikdy se zpátky nevrátí Jak jsem tak hloupá mohla být Ty jako poražený král Z mého žití se vzdal Ve svých pravdách jsi lhal – Každý jednou zaplatí

V ghettu lží a vlídnejch pravd kde je v kurzu svatozář ukrývám svou pravou tvář a ty se díváš jak umím hrát Ten tvůj jasmínovej svět v divotvornejch kulisách působí jak boží zář můžeš mě vrátit zpět před oltář Někdy je to nejvíc víckrát na nic co nám duší proniká mezi prsty uniká a nejde vrátit a zpátky vzít Romantikou ochočení otlučení tokem dnů tam kde vládne bezvládí když se ti bráním i nebráním Někdy je to nejvíc víckrát na nic štěstím dál se zalykáš a galon slz spolykáš nejde to vrátit a zpátky dát Bloudím, soudím pátrám kdo jsem co jsem já neúnavně bez přestání sloužím všem lžím co ty vlastně o mě víš asi nemáš ani zdání Někdy je to nejvíc víckrát na nic co nám duší proniká mezi prsty uniká a nejde vrátit a zpátky vzít Někdy je to nejvíc víckrát na nic štěstím dál se zalykáš a galon slz spolykáš nejde to vrátit a zpátky dát

Má psí den, tak cení zuby, má psí den. Trauma a stres teď musí z něj co nejdřív ven. Náhle sekne drápem, my nechápem i chápem a couvnem jen. A on akorát za to dá nám svou převahu znát Je to v něm je to v něm přetlak cítí. Proti všem proti zdem si to řítí. My řekli: trochu to přehnal hoch, budiž mu ventil zkrátka přán. Jenže teď jsme jen plebs a on je tu pán. Správný hoch, teď na plyn šlape správný hoch. Sílu má lví tak dělá torza z hloupých soch. Řečí na tři pásma a za outsidery nás má ten ostrý hoch. Kdo šanci mu dal, aby agresi vybíjel dál? Je to v něm je to v něm přetlak cítí. Proti zdem proti všem si to řítí. Myslí si, že je snad superman, a tak by střílel a rval se rád. Měl psí krizový den, tak umejt a spát. (Je to v něm, je to v něm /je to v něm, a-ha/ Je to v něm, je to v něm, je to v něm, je to v něm Je to v něm, je to v něm /je to v něm, je to v něm/ Je to v něm, je to v něm, je to v něm) Je to v něm je to v něm přetlak cítí. Proti zdem proti všem si to řítí. Myslí si, že je snad superman, a tak by střílel a rval se rád. Měl psí krizový den, tak umejt a spát. Je to v něm je to v něm přetlak cítí. Proti zdem proti všem si to řítí…

It must be true love Nothing else can break my heart like true love True love, it must be true love No one else can break my heart like you Just once tried to wrap your little grain around my fingernails Just once please try no to be so mean Repeat after me now R-O-M-A-TIC Come on i’ll say it slowly You can do it babe At the same time, I wanna hug you I wanna wrap my hands around your neck You’re an asshole but I love you And you make me so mad I ask myself Why i’m still here, or where could I go You’re the only love i’ve ever known But I hate you I really hate you, so much I think it must be True love true love It must be true love Nothing else can break my heart like true love True love, it must be true love No one else can break my heart like you Why do you walk me off the wrong way Why do you say the things that you say Sometimes I wonder how we ever came to be But without you i’m incomplete I think it must true love true love It must be true love Nothing else can break my heart like true love True love, it must be true love No one else can break my heart like you, like you No one else can break my heart like you