Jsem jako hloupý děda na houpacím křesle s kouskem čokolády na tričku, písničkou okolo sebe, oknem do noci, smutkem v očích, padajícími tepláky, bezmocí v těle a duši jako kdybych měl zítra navštívit krematorium v Olomouci, s další slzou na dlani... vždyť už jsem si na to zvyknul ...
Nevěřím tomu, že každý je aspoň trochu gay...
Nevěřím sto let prozkoušeným metodám čehokoliv...
Věřím v náhodu, ironii, krásu, pravou lásku, která nikdy neskončí...
Věřím v sám sobě, protože v životě Vás vždycky něco/někdo zklame...