Život sám o sobě nemá daný smysl nebo účel. Je možné, že tohle je to pravé poznání? To poznání, které, požívajíce jablka ze stromu, nabýváme svedeni k jeho utrhnutí démonem, kterým je zvědavost po smyslu věcí? je tohle to poznání, které nám bůh chtěl odepřít, abychom nikdy neupadli do zoufalství z nejistoty, nepředvídatelnosti věcí a vlastní neúčelnosti?