Léta potkávám krásné chlapce, mladíky, muže. Dříve jsem si všímal jen těch mladých, snad do dvaceti let. S přibývajícími lety se dívám s potěšením nejen na mladíky, jejichž tváře ještě nerozryl čas, ale také na své souvěkovce, a někdy i starší muže. Mívají už drobné vrásky kolem očí, úst, na čele, jsou prošedivělí, ne všichni bývají svalnatí či štíhlí. Krása se z mladistvě napjaté kůže a vyrýsovaných svalů přesunula do výrazu tváře, pohledu. Někdy je uhrančivý, jindy svůdný, pak zase přemýšlivý, nebo uvolněný. Vždy ale příjemný. Nejkrásnější muž je ten, který se usmívá.