Materialismus, spotřební společnost...honění se za movitými statky atp. Proč to děláme? Proč nejsme rádi s tím co máme? Proč si nevážíme zdraví, rodiny, přátel, lásky...proč je nám to málo? Nechci moralizovat, mluvím za sebe, tedy PROČ JE MI TO MÁLO? Možná je to klišé..."hodnotu zdraví si uvědomíš ve chvíli, kdy o něj přicházíš"...věci samozřejmé, zdají se být velmi nejisté. Často ve svém životě zažijeme něco velmi složitého, bohužel zároveň i často bolestivého, následkem čehož si uvědomíme, alespoň na malý okamžik pravý žebříček hodnot. Mohu děkovat bohu za to, že pracuji s hendicapovanými lidmi, lidmi, kteří mají spoustu problémů, více než si vůbec můžeme představit, jsou šťastní, jsou rádi z každé chvíle, z každé maličkosti...možná je mé tvrzení kontroverzní, diskutabilní, ale v tomto vnímání a pojetí životních hodnot se máme od těchto lidí hodně co učit, nebo alespoň já určitě.