Vlk z chatu....
Toulám se lesem , lásku svou hledám , dokud ji nenajdu , nikdy se nevzdám. Sníh z nebe padá , všude je tma , vítr fičí , svítí jen oči mé , smutné...vlčí. Kdepak si miláčku,ozvi se vlčkovi , kde je má láska , nikdo mi nepoví...Únavou usínám schoulený v klubíčku , schovaný ve křoví , s bolestí v srdíčku. Zavírám oči a vidím Tebe , celý(á) jsi v kožíšku , modré je nebe , hladíš mě po srsti , zima mnou třese , chytíš mě do dlaní , domů mě neseš. Ráno se probudím , bílý je den , sníh z nebe padá , kdepak jsi miláčku?...Byl to jen sen......
Zase je tma , vítr fičí. Svítí jen oči , oči mé , smutné ...vlčí. Toulám se lesem , brouzdám závějí , zima mnou třese a nohy , ty už poslouchat nechtějí ..... Nevzdám to bojuji , brodím se dál , vždyť přeci miluji , proč bych tu stál ..... Slzy co mění se v ledové krystalky , klouzají po tváři , stříbřité korálky..... Po lese ozve se bolestné zavytí , měsíc co ukrytý z pod mraků zasvítí..... Znavený , zpocený , do pasti chycený uléhám bez boje, sníh krví zbrocený,...kdepak jsi? lásko moje.....Usínám únavou , paprsek měsíce vnikne mi do očí , poslední slzy z pod víček vyskočí..... Sníh čerstvý pod hlavou.....