17.04.2015 21:54
První
Jmenuji se Petr a je mi 21 let a nevím, jak jsem se dostal až sem, kdy si do textů vylevám své emoce.
Všechno to začalo tak nevině až nevědomě že se mi teď točí hlava, v čem vlastně lítám.
V minulosti jsem zažil hezké i špatné chvíle, ale nic mi nezměnilo život na tolik jako situace, která se stala již více než před třemi měsíci na oslavě narozenin tehdy ještě mého kolegy.
Člověk, který onehdá slavil svoje nerozeniny a na které mne pozval, byl pro mne do Té doby velkou neznámou. Měl jsem ho rád, pro to jak se mnou v mém mladém věku zachází (sám je toiž uznaný inženýr, mistr svého oboru a tvrdý, zkušený podnikatel), ale nikdy by mne nenapadlo, že může nastat taková situace, ve které se nyní oba nacházíme.
Ale abych nepředcházel, dovolím si poměrně rozsáhle rozvést, jak nevině se to vlastně všechno odehrálo.
Prvním a hlavním důvodem, proč jsem k němu do začátku cítil velké sympatie je životní sen, který mi splnil. Nikdy jsem si nehrál na spořádaného chlapce a ani jsem jím nebyl spíš, jsem chtěl být protřelý hranař,součástí organizované skupiny lidí, kteří mají vše na háku, nic je netíží, když nechtějí tak nemusí, patří jim uznání okolí a daří se jim dobře.
Mými hrdiny nebyly ani Mirek Dušín, Harry Potter a podobní.
Spíš jsem se viděl v hlavních postavách filmů, jako jsou Godfellas, Kmotr, nebo třeba postavy ze seriálu Sopranos. Vím, že přirovnávat životní styl k seriálovým nebo filmovým postavám je moc dětinské snad až naivní, ale i já jsem ve skrytku duše ještě malý kluk, co si jen chce splnit sny. V povolání, které dělám a s lidmi, se kterými mám tu čest pracovat se mi tento sen uvolněného životního stylu splnil a do dneška vím, že lidem kteří za tím stojí, budu na vždy zavázán, i kdyby tento život měl trvat už jen pouhý den. A on je právě jedním z nich.
A právě tyto velké sympatie nás s mým kolegou a dostaly do výše zmiňovaná situace, kdy došlo k intimní, ale velice příjemné chvilce dvou můžů, a dovolím si tvrdit, že ani jeden v tu chvíly nevěděl, co vlastně dělá. Do té doby se mi nikdy nic podobného nestalo, ale věděl jsem, že tyto sklony ve mne jsou.
A proto, když mi naznačil, to co mi naznačil, jsem nedporoval a spíš se snažil celou situaci v sobě nevnímat, právě pro to, že jsem měl potřebu mu také splnit sen, jako on splnil mne. Po ranním probuzení a vystřízlivění se můj sen spíš změnil v noční můru a ten jeho zřejmě také.
Dostal jsem strach, že můj život nabere neočekávaný směr a že kolega bude situaci vnímat jako smaozřejmost a celou věc využije k dalším situacím, o které já jsem tenkrát nejevil ani trochu hlubšího zájmu (sám mám vážný vztah s přítelkyní) a vysvětlil jsem mu, že tohle není to, co mě v životě láká, ale to jsem ještě nevědel co příjde.
Uběhlo pár týdnů, práce šla pěkně od ruky, nebylo jedinné známky po tom co se stalo, zůstali jsme stále dobří příátelé, až do chvíle kdy jsme měli podniknout dlouhou služební cestu do Německa. Problém nastal tehdy, kdy jsme se museli kvůli velkému obsazení všech hotelů po městě ubytovat v malém pokoji s manželskou postelí. První noc po náročném cestování proboběhla v pořádku. Oba jsme dokončili na pokoji služební povinnosti a šli spát. Musím příznat že jsem měl tenkrát velký strach, jestli po mě opět vyjede, že to asi psychicky nezvládnu.
Druhou noc jsme se však rozhodli, že půjdeme úspěšné obchodní schůzky oslavit do místní restaurace. Popili jsme několiv piv, dobře se najedli, ale na pokoji jsme v oslavách pokračovali až do fáze, kdy se celá situace přerodila ve vášnivé, projevování vzájemných citů, které vyůstili v sexuální zážitek, který si oba budeme pamatovat na celý život.
Jsme vyrovnaní lidé a věděli jsme, že jde jen o sex, o nic vážného nebo zlého a já jsem celou věc podtrhl hláškou, že se nacházíme s 21. století a dělá to spousta lidí. Na dlouhé cestě zpět domů, jsme se jeden druhému natolik otevřeli a uvědomili si, co jeden v druhém vlastně nacházíme.
Můj život se v následujících týdnech rychle změnil. Nastěhoval jsem se do bytu nedaleko od něj a od místa kde společně pracujeme, a s jeho velkou pomocí jsem se postavil na vlastní nohy a začal žít svůj krásný život, netušil jsem však, že to bude život s ním. Nejdříve jsme splu občas jen tak dováděli a moc jsme si naše sexuální zážitky nebrali k srdci, občas se zastavil na kus řeči, nebo jsme zašli na pivo a cítíli jsme, jak se náš vztah prohlubuje, až jsme zjistili, že jeden bez druhého nemůžeme být a že jsme na přítomnosti toho druhého závislí.
Nyní jsme spolu šťastní a prožíváme nejkrásnější chvíle života.Těď už nemám strach jet s ním na dlouhou služební cestu. Společně totiž vybíráme hotel a radostně popisujeme, co tam spolu zase budeme vyvádět. V práci ani v osobním životě nás náš vztah nijak neomezuje, ba naopak nám v některých věcech hodně pomáhá. Jsem rád, že jsem v něm našel skvělého přítele a partnera, se kterým trávím jedny z nejhezčích chvil v životě ať je to v práci nebo v osobním životě. Doufám, že to tak ještě dlouho bude, bojím se totiž, že takového člověka už nikdy nepotkám. Je neuvěřitelné, co všechno se může stát za 3 měsíce života a jaká je síla splněného přání.
Jsem rád Kájo, že jsem Tě poznal a že jsi člověk mého života. Ať budeš nahoře, nebo dole, vždycky věř, že budu s Tebou. A jestli nám život nebude přát, tak pamatuj, že na Tebe stále budu myslet.
Dobře si to schovej.
S láskou P.H.