Stoupám po úzkých schodech,
které tichounce praskají.
Plamínky svíčky, co nesu,
na zdi se strašidelně kmitají.
Z balkonu proudí horký vzduch,
s Tebou si připadám jak víla.
Můře šeptám : ,,Zticha buď!"
nechci aby Tě probudila.
Přilehnu k Tobě na postel
a dívám se Ti do tváře.
Otevřeš oči, jsi jako sen,
Jsme milenci bez oltáře.
Do ticha šeptáš
a já lehnu si k Tobě.
Hvězdy do pokoje svítí
a ozařují naše těla!
Jsem rád, že tahle postel
není jenom moje.
Já vím, že mám to,
co jsem vždycky chtěl...
MÁM TEBE...
virtuální svět nás pohlcuje čím dál víc, není to nic pozitivního, nebo něco, nad čím bychom se neměli vážně zamyslet, iboys.cz je toho důkazem, jsou tu lidi, které jsem za necelý čtyři roky nepochopil a asi nikdy nepochopím, žijou si ve svém virtuálním světě a stačí jim k životu láska po telefonu, přijde ti to normální? mě ne, a když přes všechny city, který v sobě máš chceš skončit s tím nereálnem, s tím nenormálnem, s tou virtualitou, tak tě potká něco, co by tě ani ve snu nenapadlo, potká tě útok, intriky, výhrůžky, vydírání a nakonec extrém v podobě několikrát poškozenýho auta, kde to žijem? všechny tyto servery by měly být autorizovány, nač ta anonymita? je to podhoubí pro psychicky narušený jedince, kteří si žijí ve svém virtuálním světě a když to odmítneš jsou schopni zajít hodně daleko, chci varovat všechny, dejte si pozor co komu poskytujete za informace, fotky, nemusí se vám to vyplatit, tohle není opravdovej život, ale z o u f a l s t v í