Bohužel bohudík.?? Když jsme byli malé děti, chtěli jsme být velké, dospělé ženy. A ted? Nevím jak vy ostatní, ale já bych chtěla zpátky do školky. Chtěla bych zpátky svůj bezstarostný věk, kdy jsem nemusela řešit, jestli pojedu na intr, jestli moje slečna bude doma, nebo přijde úplně opilá, jestli prolezu, nebo ne. Jestli se budu učit, nebo se na to vykašlu. A to ještě ani nechodím do práce, až to přijde... :-((
Bojím se té chvíle, proč? Protože v tu dobu už budu mít vážně většinu života za sebou... A to je nejspíš něco, co nechci. Když jsem byla malá chtěla jsem aby mi bylo dvacet. představovala jsem si, že budu mít velký dům, koně, bazén, zahradu a manžela. Když jsem byla starší došlo mi, že manžela mít nebudu. Nejspíš ani koně, velký dům a zahradu. Rozplynuly se mé sny? Asi ano. Je to správně? Doufám, že ne. Chtěla bych je zpátky. Alespon chvíli být znovu dítětem........