waranek (50/176/68)

– Praha-východ » Praha
Vlk z chatu....(pokračování.) Zase je tma , vítr fičí. Svítí jen oči , oči mé , smutné ...vlčí. Toulám se lesem , brouzdám závějí , zima mnou třese a nohy , ty už poslouchat nechtějí ..... Nevzdám to bojuji , brodím se dál , vždyť přeci miluji , proč bych tu stál ..... Slzy co mění se v ledové krystalky , klouzají po tváři , stříbřité korálky..... Po lese ozve se bolestné zavytí , měsíc co ukrytý z pod mraků zasvítí..... Znavený , zpocený , do pasti chycený uléhám bez boje, sníh krví zbrocený,...kdepak jsi? lásko moje.....Usínám únavou , paprsek měsíce vnikne mi do očí , poslední slzy z pod víček vyskočí..... Sníh čerstvý pod hlavou.....