Až kdesi v podbřišku se láme ten můj sen
Při Černém jezeře bělounký chlapec sotva sotva zahalen
A ledabylý úsměv neúsměv mu jen tak maně splývá ze rtů
I bílý kůň jen jakoby ne a jakoby ano je tu
A vzduch je černý tmou jen lehce Večernicí postříbřen
Chladným drahokamem noci má marná touha vybrušuje sen
Je to však opravdu jen sen co zdá se mi každou chvíli znova?
Včera jsem tě viděl v šestnáctce – až do zastávky Perunova…
9.6.2011