Láska chuti hořkých mandlí
Bledý paprsek měsíce
Z tvého úsměvu se kouk
Aby světu naznačil hořký sen
O lásce a vášni stokrát vytrysklé
A stokrát potlačené strachem z velkých slov
Odlesk večerních bouří
V tvých očích nesměle se rdí
Pod údělem smutných radostí
Ta energie skrytá v útlém kmeni
Rozvětveným citem cloumá v snách
Mlčení jež řekne víc než nejskvělejší báseň
Se vtírá do ovzduší nevyřčené touhy
Vnímám tvůj pohled
tvé chvění
A slza mi stéká po odvrácené straně
Zaštkala foukací harmonika a kytara pláče
Všechno se tváří jak nezdařený kýč
Svůj životní sen chci pohladit
Pojď blíž a chvěj se mi v dlaních
Neušklíbej se
ne
Štěstí je stále blíž a mezi prsty uniká
Tu hrůzu nevyslovím
nevypláču
Kéž v žulu se proměním
Jíž se slza neproplete
Chci zhasnout u tvých nohou navěky
Lásko
ať tento okamžik zkamení
Ztracená touha se plačky plazí
Tak do ní šlápni
ať žít se může dál
Jen se neušklíbej stranou
prosímtě ne
Pro ubohý
bídný
pro člověčí cit
1976 (?)