Po několikadenním oťukávání na iBoys se nakonec sejdou na určeném místě.
On 50 přichází a poněkud hraně se usmívá na Něj 25, který se tváří sice ostražitě, ale nakonec také vyloudí nesmělý úsměv.
On 50: „Ahoj, já jsem Michal“ (ve skutečnosti je ovšem Mirek). Mozek rychle hodnotí udržovanou štíhlou postavu a hebkou pleť, stejně jako mladistvou zachovalost Jeho 25. Vypadá to nadějně, neuteču, říká si.
On 25: „Ahoj, Lukáš“ (nemá potřebu si měnit jméno). V duchu oceňuje zralý mužný zjev i oblečení Jeho 50, které svědčí o slušném vkusu a kroku s dobou. Zatím zůstanu, uvidíme co dál, myslí si.
Rychle se dohodnou na večeři v blízké kavárně, objednají si pizzu, špagety a lahvinku chilského merlotu a rozproudí se čilá konverzace.
On 50 hodnotí své předchozí vztahy a vysvětluje, proč ten nejdelší trval jen 11 měsíců. Mladí kluci, na které je osudově zaměřený, totiž zpravidla nevědí, co chtějí, a nakonec většinou dají přednost sběru nových sexuálních zkušeností před stabilním a kreativním partnerským životem. Taky jim většinou chybí duševní hloubka, což jak za tu chvíli stihl postřehnout, je naopak velká přednost Jeho 25.
On 25 vysvětluje, jak je složité najít staršího zralého muže, aby nebyl zadaný, mnohdy dokonce ženatý, případně životem značně zdecimovaný či nebyl pouze slintavě dychtivý na mladé masíčko. Jak vidí, On 50 je přesný opak těchto starších pánů, a On 25 je tak strašně rád, že po dlouhé době poznává konečně normálního chlapa.
On 50 má hroznou chuť pozvat Jeho 25 k sobě ještě ten večer domů a laskat se pak s jeho jemnou pokožkou a pružným tělíčkem celou noc. Vyhodnotil si však narážky Jeho 25 na vilné starce jako varování, aby nic zbytečně neuspěchal a nepokazil. Setrvá proto v čistě intelektuální pozici a stává se dokonalým asexuálním anglickým gentlmanem, byť nejraději by se při loučení na Jeho 25 vrhnul s aspoň tříminutovým hlubokým francouzákem. Přemůže se však a důstojně se loučí s velkou nadějí na příští rande, kdy už neponechá nic náhodě.
On 25 rozehrává po celou dobu veškerý svůj stále ještě mladistvý šarm a čeká na jakýkoliv náznak probuzeného erotického zájmu ze strany Jeho 50. Doufá, že po večeři bude následovat pozvání k Němu 50 domů, kde se pak unavený On 25 jemně přivine k mohutným chlupatým prsou Jeho 50, aby ho nakonec pevně sevřely medvědí tlapy v předtuše žhavé noci. A co dál, to teď nebude řešit, nechá to osudu. Jak ale večer plyne, On 50 vede pořád ty nudně salonní řeči a vůbec se nesnaží alespoň o nějaký náznak svádění. Vždyť mi všichni hádají o pět míň, pomyslí si, a pro Něj 50 už jsem snad nějaká minulá sezóna? Tak to už mě víckrát neuvidíš, panáčku, škoda ztraceného večera. Ale co, alespoň mi zaplatil večeři. Loučí se chápavým a účastným pohledem a hned za rohem si maže z paměti telefonu kontakt na Něho 50. Adios amigo! Oni snad skuteční chlapi už neexistujou, jestli vůbec někdy existovali…
On 50 pak ještě několik příštích dnů marně volá a posílá SMSky. Ani na iBoys už se žádné odpovědi od Něj 25 nedočká. Další rande si pak smluví s Ním 23 až za nekonečné čtyři měsíce a šest dnů, přesně tak dlouho potrvá, než zase konverzace s někým vybočí z toho obvyklého a nudného triviálního rámce. Hezká tvářička a tělíčko je sice nutný předpoklad, ale bez nezbytné dávky inteligence není celkový dojem jaksi úplně sexy… Výsledek onoho budoucího setkání ještě není znám, ale jisté je jedno – cestování časem je sice údajně možné, ale dá to zatraceně zabrat…
25.4.2011