Když nastoupil jsem do kočáru,
najednou vše barevné se zdálo,
nakonec dělám zase tlustou čáru
a tentokrát mě to dost stálo.
Člověk nikdy by si nemyslel,
že potká svini nebeskou.
To by ani režisér nevymyslel
s tak pointou nehezkou.
H ned měl jsem tě prokouknout
A problémů stovky si ušetřit.
J ak mohl jsem to ale vytušit
Z e lží, co si mi psal?
L edaže měl bych v hlavě díry jako
E mentál.
Šrám na duši si nechávám,
neb na prsou hada jsem si hřál,
neb poznal jsem zrádce,
jenž veškerou naději mi vzal.
A nakonec s potupnou vzpomínkou,
že tohoto člověka jsem miloval,
končím bezvýchodný boj,
který raději jsem vzdal.