Zkrocená hora ..... U.S.A. 2005
Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho iniciuje umělec - imigrant).
Režisér Ang Lee si při natáčení kostýmní romance Rozum a cit prý slíbil, že už nikdy nebude pracovat se zvířaty (o ovcích, se kterými se hrozně natrápil, vůbec nemluvě). Naštěstí svůj slib nedodržel ? takže jedenáct let poté se hrdinové jeho nového filmu na jaře roku 1963 náhodou scházejí, aby se nechali najmout jako sezonní pastevci ovcí bohatého rančera Aguirrea. Pro podmračeného, mlčenlivého Ennise Del Mara a upovídaného a fanfarónského Jacka Twista nakonec léto strávené na liduprázných, divokých úbočích Brokeback Mountain znamená zážitek, který osudově poznamená celý jejich další život. Po všech stránkách protikladní mladíci totiž prožijí cosi, co se dá nazvat stejně tak vášnivým letním vzplanutím jako omylem způsobeným tísnivou osamělostí (a přílišným množstvím ovcí) ? či naprosto nepřípustným selháním tradičního mužství.
Kdyby šlo jen o jednu živočišně spontánní, alkoholem prosáklou noc, kdy bylo Ennisovi příliš zima, než aby mohl spát sám u ohně, dokázali by oba nejspíš zapomenout, co se stalo. Ta noc je však stála mnohem víc než jen ovečku roztrhanou dravci. Navzdory šokovanému studu, hněvu a vzájemnému ujišťování měla totiž řadu pokračování, která se pod záminkou každoročních rybářských výprav protáhla na dalších dvacet let ? a která musela za každou cenu zůstat tajemstvím pečlivě střeženým před celým světem. Ennis a Jack k sobě totiž pocítili něco, co bylo zcela v protikladu k prostředí, ve kterém vyrůstali, i k mínění celé americké společnosti té doby. Je sice pravda, že Alfred Kinsey publikoval své ?skandální? výzkumy mužského sexuálního chování už v roce 1948 ? co z nich se však mohlo donést do venkovsky konzervativního Wyomingu, v jehož všednodenním životě stále ještě funguje patriarchální ?kovbojský? model? Oba mladíci se tedy pokoušejí, daleko od sebe, každý po svém, žít ?normální? rodinný život. Konzervativní Ennis dál tře bídu jako farmářský pomocník po boku své houževnaté školní lásky Almy, Jack se etabluje po boku energické Lureen, jejíž bohatý tatínek obchoduje se zemědělskou technikou. Společnost se možná stává tolerantnější, pro tajné milence však už neexistuje možnost, jak svůj vztah zveřejnit ? natož pochopit nebo dokonce změnit v normální partnerské soužití...
Znovu rozum a cit
Tchajwanský rodák Ang Lee si do nové vlasti přinesl téma sváru emocí (náležejících do ?soukromé? oblasti každého člověka) a ?rozumu? spjatého se zvyklostmi společnosti, jejímž je příslušníkem. Ve vztahu k jeho novému dílu se sluší zmínit především romantickou komedii Svatební hostina z roku 1993, vyprávějící o mladém Tchajwanci etablovaném v New Yorku, který pro tradičně založené rodiče inscenuje svatbu ?normální?, přestože žije v harmonickém svazku s homosexuálním Američanem.
Rozum a cit leeovské téma přímo pojmenovává, byť se soustřeďuje (v souladu s předlohou Jane Austenové) i na sociální překážky. Klade ovšem zároveň důraz na nemožnost komunikace v rámci daných společenských konvencí ? podobně jako Ledová bouře či ? navzdory comicsovému stylu ? i Hulk, jehož hrdina se proti své vůli (doslova) mění ve ztělesnění nekontrolovaných negativních emocí. Nejznámější opus Anga Leeho, Tygr a drak, rozehrál daný problém sice v navenek odtažitých barvitých historických kulisách, jenom tak ovšem zdůraznil, že režisér své téma dokáže zkoumat prostřednictvím zdánlivě nesouvisejících kulturních vzorců. Nezvyklým důrazem na sepjetí ?rozumu? s tradicí každé zobrazované společnosti přitom Lee odkazuje ke svým asijským kořenům. Opakovaně se však vrací k nápadu, že každá generace má sklon zažité zvyklosti nenávratně měnit a posouvat je k ?přirozenosti? (citovosti) ? a že to vůbec nemusí být ku prospěchu věci.
Zkrocená hora (která právem patří k nejoceňovanějším titulům loňské americké produkce) je tak dalším Leeovým vyprávěním o rozvratné nádheře milostného vzplanutí, konfrontovaného s chladně nelítostnými požadavky okolního světa. Po rozporuplně přijatém Hulkovi je dalším dílem, v němž Lee využívá tradiční americký popkulturní vzorec ? tentokrát ?chlapský? westernový žánr.
Scénář Diany Ossanaové a Larryho McMurtryho (inspirovaný ceněnou povídkou Annie Proulxové) od roku 1997 putoval Hollywoodem jako jedna z těch látek, o jejíž zajímavosti nikdo nepochybuje, ale jíž se každý bojí ujmout. V Leeově podání (ovlivněném samozřejmostí, s jakou s homosexuálními motivy pracuje asijská kinematografie) ?příběh o teplých kovbojích? vůbec nepůsobí kontroverzně, ať už dráždivě nebo nepříjemně, ale zcela přirozeně. Tento příběh byl stejně cudně očištěn od tělesnosti jako od jímavé romantičnosti, které obvykle zatěžují ?heterosexuální? vyprávění.
Mezi Ennisem a Jackem ostatně jde spíš o jakousi sexuální mnohoznačnost, jež se sbíhá v absolutním bodu zvaném láska: oba hrdinové jsou bisexuálové, ale spolu prostě kdysi zažili něco, co se vymyká všem označením včetně nálepky homosexuality. Kdysi na zelených pastvinách Brokeback Mountain se tradiční nálepky sexuálních orientací beznadějně promíchaly podobně jako ovce rančera Aguirreho se stádem ze sousedního úbočí hory? Jde jen o to, jak si kdo v této situaci poradí s ?nesprávnými? ovcemi ? ale které to propána vlastně jsou?
Jen navenek to vypadá složitě: Zkrocená hora je průzračně jednoduchým filmem s ohromným citovým nábojem (možná ji lépe přijmou ženy než muži). Pokud Cartman v South Parku popisuje nezávislý film jako příběh, ve kterém teplí kovbojové jedí pudink, skoro to sedí (až na to, že ve Zkrocené hoře jde spíš o fazole a krocana). Můžeme o ní ovšem mluvit i jako o ?uměleckém? filmu, hlavně díky nepředvídatelné dramaturgii a obrovské dávce tajemnosti, která se skrývá pod kultivovanou slupkou a samozřejmou vzdušností. Tato tajemnost jen okrajově souvisí s tím, co ve finále odhalí Ennis? Jde tu totiž především o to, co nevidíme: Lee vypráví o citech potlačovaných až k závratné nevolnosti, dusivě a teskně unikavých. Víc než jiné Leeovy filmy je Zkrocená hora divadlem masek (vzpomeňme, že i ženských rolí se v Asii ujímali muži).
Nic to nevyjadřuje lépe než přistínění tváří hrdinů krempami kovbojských klobouků, naražených hluboko do čela.
Reklama na Marlboro
Zdá se nakonec, že naplnění lásky Ennise a Jacka nebrání jen společenské tradice a vzorce či nemožnost vzájemné komunikace, ale jakási vnější, ve svých důsledcích tragická síla, snad sám plynoucí čas, jenž postupně devastuje hodnotu každého ?dokonalého? okamžiku. Podobně jako Žen a Luo z Tygra a draka se Ennis a Jack toužebně upínají k prostředí, kde jejich láska vznikla ? k přirozenému prostředí rajské pustiny, kterou nenarušovaly žádné další lidské bytosti. I tato romance má často podobu zuřivé, neobratné rvačky, při níž občas teče krev k nosu ? a je zcela v logice Leeova ?utajování?, že až v Ennisově vzpomínce zahlédneme jedno z mála něžných gest, která si mladíci kdysi vyměnili.
Návrat do minulosti je ovšem nemožný, podobně jako nelze vkročit do téže řeky nebo do fotky či proniknout skrz hladinu jezera do odrazu mraků na nebi. Každoroční ?rybolov?, připomínající stále víc každý vybydlený partnerský vztah, je jen pokusem připomenout si nevratný okamžik, kdy se tento vztah zrodil a kdy byl ještě plný svěžesti, síly a naděje.
To je ovšem jediné, o co se milenci snaží společně: ve všem ostatním jsou natolik protikladní, že by se v nějakém lepším světě mohli skvěle doplňovat. Jednoznačnější, průzračnější a pohyblivější postavou je Jack. Ten se i mimo vztah s Ennisem vyhraňuje jako homosexuál (a je jen v rámci Leeovy preciznosti, že se v Mexiku příležitostně spustí s prostitutem, kterého hraje kameraman filmu, znamenitý Rodrigo Prieto). Manželství s emancipovanou Lureen, post ?nejlepšího (a jediného) prodavače zemědělských strojů? ve firmě bohatého, pohrdlivého tchána, ale i nápad najmout si s Ennisem farmu a konečně začít žít spolu ? to všechno Jacka staví do role aktivní části páru. Tato aktivita ovšem ? bezvýhradně ? jen zvýrazňuje skutečnost, že vlastně nelze nic dělat.
Pokud můžeme oceňovat to, co Lee provedl s Jakem Gyllenhaalem (který už Mariňákem naznačil, jak dobrý herec může být), postava Ennise se díky Heathu Ledgerovi vymyká všem popisům ? i očekáváním. Koženě cudný, mlčením zmořený Ledgerův hrdina je jednou z nejpoutavějších mužských (i ženských) postav, jež jste v poslední době mohli obdivovat na plátně. Neexistuje přitom žádné ?poupátko? ani jiná filmová rekvizita, kterou byste k němu mohli použít jako klíč. Jistě, Ennis je postava traumatizovaná v dětství a za strnulou maskou skrývá hlubokou citlivost (projeví se to i ve scénce, kdy se místo lhostejné a utahané manželky ujme plačících dětí). Maximálně soustředěný Ledger charakterizuje drtivě uplývající čas pouhými změnami držení těla a desítkami dalších drobností. Bylo by nejapné mluvit o ?hereckém koncertu?: když z Ennise nečekaně vyvře nějaké gesto či úsečná věta, pochopíte teprve zpětně, co se v něm muselo odehrát...
Pokud ovšem Ledgerův Ennis nakonec dochází k tomu, že nejlepší je nic nemít, aby člověk nemohl nic ztratit, týká se to jen takových vnějších atributů existence, jako jsou dům nebo postel. Když vše důležité skončí, Ennis získá lásku, kterou mu nikdo nemůže vzít ? a dokáže ji předat dál ?, což je dobré spojenectví leeovského citu s rozumem.
Nebyl by to ostatně Ang Lee, kdyby nekladl mimořádný důraz i na ženské postavy. Přestože mají méně prostoru než mužské, jsou stejně komplikované a přesvědčivé. Anne Hathawayová (kdeže zůstaly Deníky princezny!) jako Lureen zastupující emancipované, racionální ženství a Michelle Williamsová (Země hojnosti) coby hluboce zraněná a nechápající Alma jsou dvěma dalšími emocionálními póly ?rozumu a citu?. Ani bez jejich bolesti, hněvu a bezmoci by se příběh nemohl obejít.
Zkrocená hora je film dotýkající se světa zaniklých westernových tradic, nejde ovšem o žádnou genderově korektní povrchnost ve stylu Hallströmova Žít po svém ani o melancholické, ale jednoznačně chlapácké hledisko Clinta Eastwooda. Ang Lee zůstává zneklidňující, teskný a tajemný: podle něj je dokonalost minulosti ztracena navždy. Jediné, o co se můžeme bezpečně opřít, jsou naše vlastní, nepřenosné a nesdělitelné láskyplné vzpomínky ? což ve světě řítícím se neustále vpřed vlastně není tak málo.
P.S. Na rozdíl od hrdinů, kteří působí naprosto opravdově, jsou některé ovce ve filmu plně digitální.