To je on - Arion -
helénský Caruso
koncertní mistr antického světa
drahocený jak náhrdelník
nebo lépe jak šťastná konstelace
zpívá
balvanům mořským i kupcům s hedvábím
tyranům i poháněčům mulů
Tyranům černají na hlavách koruny
prodavači cibulových placek
v počtech poprvé ke své škodě se mýlí
O čem zpívá Arion
to vlastně nikdo neví
hlavně že vrací světu harmonii
moře lahodně kolébá zemi
oheň rozmlouvá s vodou bez nenávisti
v stínu jednoho hexametru dlí spolu
vlci i laně jestřáb i holub
a dítě ve lví hřívě dřímá
jak na kolébce
Hleďte jak zvířata se usmívají
Lidé se živí bílými květy
všecko je dobré
jak bylo na počátku
To je on - Arion
drahocenný a neúnavný
ohňostrůjce závratí
v závějích obrazů vyvstává
má osm prstů jako oktáva
a zpívá
Až pak když z blankytu na západě
vyklouznou světlové nitečky šafránu
což značí přiblížení noci
Arion jemným pohybem hlavy
se loučí
s poháněči mulů a s tyrany
hokynáři a filosofy
a vsedá v přístavu na hřbet
ochočeného delfína
- Na shledanou -
Jak je krásný Arion
- říkají děvčata -
když vyplouvá na moře
sám
s modravým věncem obzorů na hlavě
(Zbigniew Herbert,
Studium předmětu)