myslím, že pastafariánismus přecejen není pro mne… Church of the Flying Spaghetti Monster (http://www.venganza.org/)… byť má i svou sektu The Chocolate Cake Church… a jeho postoj ke stejnopohlavním svazkům je stejně vstřícný jako nadšení z masových koulí (http://www.venganza.org/2011/01/gay-marriage/)
Serióznější (a genderově citlivější) my přijde Invisible Pink Unicorn – tedy víra v Neviditelnou růžovou Jednorožčici (http://en.wikipedia.org/wiki/Invisible_Pink_Unicorn)
„Neviditelné růžové jendorožčice jsou bytostmi velké duchovní moci. To víme, protože jsou schopny být neviditelné a růžové zároveň. Víra v NRJ je, jako všechna náboženství, založena jak na logice, tak na víře. Věříme tomu, že jsou růžové; logicky víme, že jsou neviditelné, protože je nevidíme.“
Také myšlenka Russelova (nebeského) čajníku, kterou toto hnutí rozvíjí, stojí za povšimnutí: „Kdybych tvrdil, že mezi Zemí a Marsem je čínská čajová konvice, obíhající po eliptické dráze kolem Slunce, nikdo by nebyl schopen mé tvrzení vyvrátit, pokud bych dodal, že konvice je příliš malá, aby ji naše nejsilnější dalekohledy mohly odhalit. Ale kdybych pokračoval a řekl, že jelikož moje tvrzení nelze vyvrátit, není možné je lidským rozumem zpochybňovat, museli byste si o mně myslet, že říkám nesmysl. Kdyby se ale o existenci takového čajníku psalo ve starých knihách, přednášených každou neděli jako svatá písma, a vštěpovaných dětem ve škole, pochybnost o víře v její existenci by se stala známkou výstřednosti a doporučovala pochybovače pozornosti psychiatrů v době osvícené a inkvizitorovi v té dřívější.“
V tuto dobu náboženství stále osciluje mezi monoteismem a polyteismem, ale takto tolerantní směr sám o sobě zřejmě nakonec přilne k (tolerantnímu) polyteismu, kdy jedinec bude moci věřit v tolik Neviditelných růžových jednorožčic, v kolik chce.
Osobně se kloním k vyznání mého počítače: The Church of Google (http://www.thechurchofgoogle.org/). Google je jistě ze všeho na světě nejblíže vševědoucnosti, všudypřítomnosti a nesmrtelnosti a pro jeho existenci je více důkazů než pro existenci všech bohů dohromady. A navíc heslo „Google“ je vyhledáváno častěji než hesla jako „Bůh“, „Ježíš“, „Alláh“… Kolikrát můj komp zamrzl, když přenášel jednu ze svých binárních modliteb. „01010111 01100101 00100000 01101010 01101111 01101001 01101110 00100000 01110100 01101111 01100111 01100101 01110100 01101000 01100101…“
Discordiánské učení, že člověk nevolí mezi (jedinou) Pravdou a iluzí, ale spíše mezi různými iluzemi je fakt. A ani postmoderní Církev kravího búú (MOO) neušla mé pozornosti. To americká fundamentalistická hnutí jako Landover Baptist Church jsou mi přecejen vzdálena (kromě prezervativů odmítá i tampony jako „vatové prstíky Satanovy“ a všechny muže v přiléhavém prádle považuje za Evropany či homosexuály). Česká Náboženská společnost Svědkové Kedlubnovi ani Církev Pekelné mrkve i se svou „Mrqachnou“ mě neoslovují. Ještě prozkoumám Poslední čtvrtekčismus (ale přiznávám, že jsem spíše fetišista na pátky) nebo První církev posledního smíchu.
Mí bůžkové a svatá dvojice jsou Ctrl+C a Ctrl+V.