strana 4Jako poslední bych se pokusil odpovědět na otázku, zdali vůbec nějaká diskriminace na základě sexuální orientace existuje či nikoliv. Je myslím jasné, že určitá forma diskriminace existuje a ve větší nebo menší míře bude existovat i do budoucnosti. Důležité však je si uvědomit, do jaké míry představuje diskriminace homosexuálů v dnešní době problém a nebezpečí, a do jaké míry je vůbec možno jej řešit prostřednictvím existence spolku a GLBT politického aktivismu. Jak jsem již výše zmínil, určitá forma diskriminace existuje. Dovolím si tvrdit, že je to jev svým způsobem neodstranitelný. Homosexualita je jevem, který je z hlediska schopností člověka vnímat odlišností natolik specifickou záležitostí, že nebude moci být ze strany určité skupiny obyvatel nikdy úplně pochopena. To je způsobeno například i tím, že homosexualita jako taková není na první pohled viditelná, to znamená, že plno lidí s ní za svůj život ani nepřijde do styku nebo si alespoň neuvědomují, že s ní do styku přišli. Proto se domnívám, že i v případě, kdy bude ve společnosti existovat téměř naprostá tolerance k homosexuálům, bude vždy problém, jak tuto toleranci implementovat správně do společenských vztahů. Projev ze strany heterosexuála směrem ke konkrétnímu homosexuálovi pak může být způsoben pouhou empirickou neznalostí této komunity a přirozeným strachem z neznámého, což ale nemusí mít vůbec jakoukoliv spojitost s netolerancí či dokonce diskriminační motivací. Co se týče skutečných projevů diskriminace, domnívám se, že ani na tomto poli neexistuje příliš velký prostor na zlepšení situace a postavení homosexuálů ve společnosti. Jako první bych zmínil určité extremisticky smýšlející skupiny, které se staví k homosexuálům doslova nenávistně. Jejich existence je zcela jistě neoddiskutovatelný fakt, nemyslím si však, že nápravu v tomto směru by mohly učinit jakékoliv spolky. Tyto extremistické skupiny stojí totiž na velice pevných a komplexních ideologických základech, které není jakýkoliv poklidný spolek schopen ohrozit. Je totiž nutné si uvědomit, že GLBT spolky aktivně fungují na základě společensko-kulturní platformy, nikoliv na základě politicko-ideologického. Vůči skupinám obyvatel, kteří se projevují diskriminačně vůči homosexuálům na základě ideologických principů, není podle mého názoru možno řešit tyto projevy (pokud se jimi porušuje zákon) jinak než formou represivní, a to tvrdými postihy a sankcemi v rámci právní odpovědnosti těchto jedinců. Domnívám se, že společensko-kulturní aktivita nemůže být v těchto případech účelná.