Sedíš sama….
Sedím sám…
Ach lásko, jak tu chvíli proklínám!
Kéž bych jen chytl někde vzpomínku,
pozastavil chvíli čas.
A z dvou či třech zlatých pramínků
si upletl tvůj něžný hlas.
Ach lásko, už zase sedíš sama.
I já sedím sám,
kdy jen přemýšlím a vzpomínám.
Jen zavírám oči
A chci , NE já musím ti to říct,
jak vše se semnou točí.
Když nemám tebe, už nemám nic.
A ty znovu sedíš sama
A já? Vždyť víš, můj úděl znáš.
Ach lásko, odpust ale umíráš.