Ale ono se to jaksi nedaří. Protože IB je nanic!
Opravdu si to také myslíte???
JÁ TEDY NE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Vynechám-li těch několik set virtuálních profilů s falešnými fotkami, tak mi zbudou tisíce kluků. Kteří jsou skuteční, někteří i někoho mají a ti ostatní by chtěli taky.
Ale buď chtějí málo nebo špatně nebo ...
Není ale třeba chyba v nás?
Kolik profilů jsi tento týden navštívil? A kolik nevypadalo "nejhůř"? Jako nic super, ale třeba by ten člověk mohl být zajímavy. Ale asi ne (a hurá klik na další profil).
Takže má otázka zní - kolika profilům jsi dal vědět, že ti nejsou úplně lhostejní?
Někdy stačí plusko, ale lepšší je rozhodně zkusit se i ozvat.
Čekat, zda se ozve ten druhý, může být na věky...
A s kolika lidmi jsi se za poslední měsíc - dva sešel? Obdivuji ty, kteří dokážou již z několika vět a fotek skvěle poznat člověka.
Já když viděl kdysi profil dnes již jednoho z nejlepších kamarádů, tak bych dle profilu vyhodnotil, že je ztráta času, vůbec se s ním sejít. Naštěstí jsme se potkali jinde a profil jsem viděl až dodatečně...
Na první rande asi vysněný princ nepřijde. Většinou ani na druhé. A dokonce ani na padesáté ne. Ono vysněných princů moc není. Každý má nějaké ty mouchy a je jen na nás, zda jsme schopni s nimi žít a něco né zcela vítaného partnerovi tolerovat / akceptovat /. Život je o kompromisech.
Pokud chceš opravdu vážný vztah, nejde jen povrchně poznávat hafo lidí. Alespoň některé bys měl poznat více. Třeba není vše tak, jak se ti zdálo na první pohled... Živý člověk je něco úplně jiného než jen komunikace přes IB nebo FB..
Jo a vůbec nejlepší je rozhodovat za druhé. "Nejsem pro tebe dost dobrý, stejně bys mě nechal.." a podobně. Nechte na tom druhém, aby se rozhodl, co že chce.
Jo, je třeba počítat i s odmítnutím. Ale hledám-li partnera na několik let, je jasné, že výběr nebude jednoduchý.