FEL (38/189/67)

– Praha 6 » Dej více technice...
O přátelství Jak se podle uživatele FEL přátelství obvykle dá poznat a co pro něj opravdové přátelství znamená.
Spousta lidí tady na tom serveru hledá kamarády. Musím přiznat, že se mezi ně řadím i já. Je to obvyklá odpověď na otázku "Co hledáš," která zajisté každému z vás nejednou přišla. A pokud jste ji položili vy, asi mi dáte za pravdu, že kamarády tu hledá téměř každý.

Zajímalo by mě, jestli každý zde kamarádství hledající uživatel pod pojmem kamarád rozumí to stejné. Domnívám se, že ne, ale žádný výzkum, abych si to ověřil, pořádat nebudu :-))

V mém případě je dobrý kamarád někdo, na koho se můžu KDYKOLIV obrátit s ČÍMKOLIV a on mi pomůže. Takových lidí mám kolem sebe opravdu hodně málo... Já jsem zvyklý implicitně považovat za dobré kamarády všechny, takže pokud je jak, vždy jim vyjdu vstříc. Pokud se však ukáže, že tato výpomoc není reciproká, známý putuje do kategorie dva a s nějakou speciální vstřícností z mé strany již nemusí hned tak počítat.

Pak jsou tedy přátelé, běžní kamarádi. Kategorie lidí, kteří mi vyjdou vstříc, jen když to pro ně neznamená moc námahy, případně pouze tehdy, když z toho mají nějaký vlastní prospěch (a to nemluvím o dobrém pocitu, že :-)) ).

Kdybych měl vzít všechny lidi, se kterým se denně potkávám, a roztřídit je do těchto dvou skupin, asi bych s tím měl problém. Aspoň u některých...

Dříve jsem byl takového názoru, že do té první skupiny, tj. skutečně dobrý kamarád, se může dostat jen člověk, kterého znám už nejlépe několik let, prožili jsme toho spolu hodně a v mnoha situacích prokázal, že je té skupiny hoden. Ale tenhle názor už jsem přehodnotil :-)) Podle mě je to v lidech. Jestli je někdo opravdu hodný, tak se to pozná hodně rychle. Jen se zmíníte o problému a on už vám nabízí řešení :-)) Nebojíte se ho o nic požádat, protože víte, že udělá maximum pro to, aby vám pomohl.. Takových přátel je opravdu málo, ale snad každý z nás nějaké takové má. A takové přátele já hledám :-)) Ne, že bych potřeboval tak často s něčím pomoci, ale takový člověk má pro mě mnohem větší hodnotu, více si ho vážím a pokud něco potřebuje, tak není problém obětovat jiné aktivity a věnovat se jemu.

Jediný problém v odhalování, kdo kam patří, je v tom, že nebývá tolik příležitostí, na kterých se povaha jedince může projevit. Je zde určitá možnost vyvolávat tyto situace uměle (situace typu "potřebuji nutně tam a tam, ale rozbilo se mi auto" nebo "měl jsem domluvený ubytování, ale před chvílí mi to odřekli" atd.), ale přeci jen to už nemá to kouzlo :-)) Asi se tedy budu i nadále nechávat překvapovat tím, jací lidé kolem mě jsou :-)))