materialboy (41/180/56)

– Praha 4
V mé mysli Občas se až křečovitě snažím radovat se z maličkostí, abych se nezbláznil smutkem.

Jindy zas zavřu oči a ze všech sil zařvu, jedním výřikem vypustím všechnu tu bolest, zlost a smutek, co mě svírá. Zvuková vlna vysklí okno, vylétne ven změní se v bouři, která smete vše co se jí postaví do cesty. Když otevřu oči, to jediné, co po imaginární bouři zůstane je bordel v mém pokoji :o)) a klid v duši.