Prostý život homosexuála v Písku
Tato povídka budiž ponaučením pro mnohé jenž si myslí že jsou zamilováni a jsou v bláhové nevědomosti slov o kterých nemají představu co vlastně znamenají a jaký mají význam.
Jednoho dne jsem se dovolal na již neplatné mobilní číslo a vyslech jsem si jakousi parafrázi na pravdu a lež ale na jisto vím že ta slova byla složena ze samých dokanalých lží a já jen bláhově naslouchal s otevřenou hubou a každý prožitek jsem prožíval jako by se stal mně a každou minutě jsem věnoval tomu abych byl ve spojení s tím oním člověkem o kterém jsem byl skálopevně přesvěčen že je to ten pravý a nikdo nad něj není snad jen bůh a nebo smrt.
A v hlavě se mi začal klubat plán že odejdu z domova –myšlenky to byly hrůzné a bolestivé nebot tou dobou nebylo manželství mých rodičů na nejvyší úrovni ale před okresním soudem u rozvodového stání a to za těch nejhorších podmínek a já si musel vyslechnout o svém otci co je to za super chlapa a miláčka všech ale věděl jsem své,on si otec totiž domlouval rande z mého telefonu a já vše slyšel.
To mě v mém záměru přímo utvrzovalo a navíc začal bratr silně podléhat alkoholovému démonu a nikdo s ním nic nesvedl ani medicínské vědy.
Rozhodnutí ke kterému jsem mířil dlouho vygradovalo jednou večer a bylo nad slunce jasné že ten pomyslný krok zpět neudělám jen mi stale něco říkalo prosím tě nevzpomínej a neotáčej se nebo to nedokážeš nikdy,a zůstaneš tam kde jsi a je všemu konec.
V jednom jihočeském okresním městě bydlel a bydlí onen muž(spíš dítě)a já se tam odstěhoval.
Začátek nebyl z nejlepších a to co mě čekalo se nedá popsat jednou větou:mám pro vás podnájem říkal pan domácí a já myslel že jdu bydlet do zámku,ale jaká lež a podvod ze slibovaného království nebeského bylo 4 krát 4 metry a spolubydlící který když byl na pokoji určoval způsob mého spánku a to bud s omotanou hlavou ručníkem abych se na něj nedíval a nebo nočními toulkami okolo řeky Otavy,a to i v mraze.
Po čase jsem byl upozorněn že být čistý je nadstandart a za ten si budu muset připlatit sto korun.
Nějaký čas jsem vzdoroval a chodil se mýt-sprchovat do místního plaveckého bazénu ale po nastydnutí jsem zaplatil a zjištoval že každá samozřejmá věc u tohoto pána je nadstandard i uvařit si jídlo,a tak jsem se odbýval kily pařížského salátu a vejci na tvrdo.
Po nějakém čase přijela na kontrolu matka mého spolubydlícího na kontrolu a mně přišlo logické ji říci jak se věci mají,a dle prvního jednání jsem nerozpoznal známky jakékoli averze vůči homosexuálnímu spolubydlícímu jejího syna až po 4 hodinách jsem přišel na to že mlčeti zlato!
Pan domácí mi vyhrožoval výpovědí jelikož ona matka mu do telefonu vykřičela,že pokud bude s jejím synem na pokoji buzerant,bukvice,teplouš,a ještě jiná další oslovení udělá jeho ubytování brzy konec.
Jak jsem s postupem času zjistil byla právě na kandidátce KSČM za České Budějovice a tak si nemohla nechat zničit svůj morální profil tím že by její syn jenž nevydržel dle sdělení jiných spolubydlících s nikým pro své chování.
Poté se přistěhoval na pokoj pan“Partner-Přítel“-dodnes nevím jak ho oslovovat neb naše cesty se rozešly ještě dříve než by se mohly sejít a tím myslím všeobecně.
Nějaký čas mi trvalo to se smířit že je a uspokojuje jinde ale řekl jsem si že po čase přijde na to že se máme rádi a já že mu dávám trochu víc než lásku a to bylo mlčení protože tou dobou byl závislý na lécích a doma neustále lhal že má dívku postupně jsem tam i tu imaginární ženu připustil pokud mu to pomůže než se doma dovědí od něj že je gay ale celé trvalo jen mnoho let a nic se neděje jen mě utíkají roky a čas ta drahocenná jednotka kterou nikde nekoupíte po mnoha letech se dívám za sebe a zjištuji že jsem byl dobrý jako onuce co čeká a stal se ze mě starý mladý.
Je škoda toho času co je pryč a co již neprožiji neb čas co mi vzala nemoc se kterou se již od dětsví potýkám a kouskem mládí (28let) s tím jsem se smířil,ale co týká času okolo vztahu ten nikdo nevrátí.
Chlap prý začíná zrát ve 40 a já jsem již dozrál ve 32 k tomu že cesta z domova nebylo to pravé ořechové a já jsem mohl žít alespoň trochu klidný život bez toho abych musel mít strach s toho co bude zítra a nebo pozítří k jídlu jak je na denním pořádku a jak se dostanu do práce a nebo z ní,či abych byl za nejhoršího u protějška u rodičů.Je veliká většina věcí jenž neví a pokud mně k tomu nedotlačí sled událostí tak se je ode mě nedoví třeba at jsem za nejhoršího to mi je jedno .
P.S......At sebe více milujete nezapomínejte na to že i vy jste lidé a má vám záležet trochu více na sobě samém,nikdo neví co bylo včera a co bude pozítří,v této komunitě je jen maličko lidí kteří to spolu myslí natolik vážně že se vzdají všeho společně a nic je v životě nerozdělí než smrt.