Byl krásný letní den, sluníčko svítilo, rtuť teploměru šplhala vysoko nad 30°C. Vedro k zalknutí. Tohle počasí svádělo akorát tak jít k vodě a ne sedět v práci. Odpoledne se začaly na obloze objevovat první mraky. Dusná atmosféra letního dne dávala znamení, že přijde letní bouřka, která pročistí vzduch. Ostatně meteorologové den předtím varovali, že přijdou silné bouřky. Odpoledne jsme se s mým přítelem Adamem sešli doma. Já ten den neměl v práci ani čas se pořádně naobědvat. Bylo práce jako na kostele. A tak jsem byl docela vyhládlý. A můj milý přišel domů také hladový. A to prý obědval, ale v tom shonu, co má v práci, si to dovedu představit. Krajíček chleba s máslem a rajčetem, co jsem mu udělal ráno s sebou do práce, bylo určitě všechno, co za celý den jedl. Tak jsem rychle uvařil večeři a naservíroval. Jak nám oběma chutnalo. Oba jsme se na to vrhli, jako bychom 14 dní nic nejedli. Popřáli jsme si dobrou chuť a už jsme baštili. Za chvilku byly talíře prázdné. A byli jsme spokojení. Konečně chvilka klidu na jídlo a navíc ve společnosti milující osoby. Co víc si člověk může přát? Mezitím se ale obloha zatáhla úplně a byla pokryta tmavými těžkými bouřkovými mraky. To nevěstilo nic dobrého. Že by jim ta předpověď vyšla? Tak jsem rychle nasázel nádobí do myčky a zapnul ji a rozhodl se vynést smetí. Adam mezitím zaléval květiny doma a začal vytírat byt, ve kterém jsme společně bydleli.
„Miláčku, měli bychom se jít osprchovat, než začne bouřka, bůh ví, co potom bude. Koukni, to nevypadá moc dobře.“ Adam se podíval směrem k oknu. Jeho pohled byl víc než zděšený. Měl strach z bouřek. „Ano, jistě, jak vytřu podlahy, hned jdu na to, stejně jsem celej zpocenej a už se pod tu sprchu těším.“ Z jeho hlasu bylo cítit, že to myslí vážně a současně se jeho hlas třásl obavou z bouřky, která přijde. Ach jo, to zas bude večer. Adamova fobie z bouřek byla hrozná. Já rychle vyběhnul ven se smetím. Jak jsem se vrátil, Adam už byl ve sprše. Slyšel jsem, jak teče voda. Už jsem cítil tu jeho vůni. Kupoval si docela obyčejný sprchový gel, který ale nádherně voněl. Na jeho kůži ta vůně byla obzvlášť krásná. Přímo mě vzrušovala a vzbuzovala ve mně smyslné touhy a pokaždé jsem na Adama dostal chuť. Tak jsem dal do koše na odpadky čistý sáček a uložil koš tam, kam patří a už jsem ze sebe svlékal zbytek ošacení, co jsem měl na sobě. Ono toho stejně na sobě člověk moc nemá v tom vedru. Tričko a šortky. Vklouznul jsem za Adamem do koupelny, abych se pokochal jeho krásným tělem a nasál tu nádhernou vůni jeho sprchového gelu. To už se ale Adam utíral. Podal jsem mu čisté prádlo, které jsem mu přinesl. „Díky, já na to úplně zapomněl.“, poděkoval mi Adam. Usmál jsem se na něho a políbil ho. Když se moje rty dotkly jeho obličeje, cítil jsem, jak se celý chvěje. Na jeho tváři se objevil letmý úsměv, ale bylo vidět, že mu do smíchu moc není. Cítil příchod bouřky a tím jeho nálada byla mizerná. Pohladil jsem ho. „Neboj, jsem tu s tebou.“ To Adama lehce uklidnilo.
Rychle jsem si sundal slipy a vstoupil do sprchového koutu. Než jsem pustil vodu, požádal jsem Adama, aby vytáhnul ze zásuvky všechny spotřebiče a vypnul i televizi. Souhlasně přikývnul a vyšel z koupelny. A já se začal sprchovat. Zastavil jsem vodu, vystoupil ze sprchy a začal se utírat. To je přímo božský pocit. Hned mi bylo líp. Krásně jsem se osvěžil. „Ježíši Kriste, tam je to čím dál horší!“, zaznělo z obýváku, kde zrovna Adam vypínal televizi. Natáhnul jsem si čisté slipy a vyšel jsem z koupelny směrem za Adamem. Když jsem vstoupil do obýváku, zůstal jsem jako zkoprnělý stát. Nestačil jsem zírat. Z té hrůzy, která byla venku, jsem začal sahat po vypínači, že rozsvítím. Byla v pokoji tma. „Prosím, drahý, nalil bys z lednice minerálku? A dej mi tam plátek citronu. Děkuji.“ Adam tedy odešel pro minerálku a já se pohodlně usadil na gauč. První sklenice do mě zajela velmi rychle, tak jsme si nalili druhou a tu už jen tak popíjeli.
Prásk! Fuj, to byla rána. Oba jsme se lekli. Pokoj se rozjasnil bleskem, který se na obloze objevil. Náš dům se otřásl. Blesk se trefil přímo do našeho domu, který byl na lehce vyvýšeném místě. V Adamovi by se krve nedořezal. Třásl se celý strachy. Přisedl jsem k němu blíž a objal ho. Po chvilce jsem cítil, jak se zklidnil. Hladil jsem ho po vlasech i jeho hladce oholené tváři. Po další chvíli se ještě víc uklidnil a uvolnil. Letmo jsem se dotkl jeho ušních lalůčků. Tam byl Adam velmi citlivý na dotek. Uši byly jeho bodem G. Viděl jsem na něm, jak mu to udělalo dobře. Na jeho tváři se objevil přímo slastný výraz v obličeji. To bylo dobré znamení. Přivinul jsem ho k sobě ještě blíž a začal ho líbat. Jeho vůně mě silně vzrušovala a ten jeho slastný výraz v obličeji mi rozproudil krev v těle a já pociťoval silné nutkání se s Adamem pomilovat. Další blesky a hromy, které mezitím venku křižovaly oblohu, už Adam nevnímal. Byl v mém objetí a moje polibky ho natolik zaměstnaly, že neměl čas vnímat, co se děje kolem něho. Nejprve jsem ho líbal na obličeji a jeho bod G jsem laskal konečky svých prstů. Nakonec jsem se přesunul na uši a začal jemně jazykem dráždit jeo lalůček. To už Adam začal vzdychat. Mé ruce byly zaneprázdněné. Hladily jeho krásně chlupaté tělo a sunuly se od hrudníku stále níž, až narazily na jeho slipy. Tam už bylo cítit pnutí. Tak jsem zlehka zajel po ochlupení na břiše a podbřišku ještě níž, až jsem poodhalil tajemství, které skrýval ve slipech. To už jsem cítil jeho ruce na svých bradavkách, jak mi je jemně dráždí a sune své ruce po mém hladkém těle dolů a nedočkavě se vrhá na moje slipy, které už jsou napnuté a pomalu mi je začíná svlékat. „Pojď do ložnice“, zašeptal mi Adam do ucha. „Chci se s tebou vášnivě pomilovat. Mám dnes na tebe mimořádnou chuť.“ Tahle Adamova slova na mě zapůsobila jako to nejsilnější afrodisiakum. Slipy nás obou už letěly dolů a my zcela nazí se svými vztyčenými kordy ruku v ruce a v jednom objetí kráčeli do ložnice. Ani jsem nepostřehnul, že než jsem se osprchoval, tak Adam stihnul připravit i postele. Jeho plán mu vyšel. To mi prozradil až po našem milování. Jak já ho za tohle miluji. Umí vždycky překvapit. Uléháme na postele a vášnivá jízda začíná. Jak to dlouho trvalo, nevím, ale podle hodin, kolik bylo, když jsme se zcela vyčerpaní od sebe odpojili, to trvalo hodně dlouho. Ale stálo to za to. Milovali jsme se poměrně často, skoro denně, ale za těch 5 let, co jsme spolu, to bylo to nejkrásnější milování, jaké si člověk dokáže představit. Jak jsme trošku zklidnili náš dech a tep, šli jsme spolu do koupelny a společně ze sebe smyli naši bílou lávu, kterou jsme se vzájemně postříkali. A bylo jí hodně. Nebylo divu, po takovém krásném milování. Vzájemně jsme si našamponovali svá těla a já to Adamovo, krásně chlupaté, mydlil jemně a vášnivě a při tom jsem ho začal znovu líbat. Nemohl jsem se ho ten den nasytit. Znovu jsem ucítil jeho erekci a dal jsem si záležet, aby byl jeho penis krásně voňavý a naleštěný. Rád jsem svým jazykem laskal jeho růžový žalud, který se tak majestátně pnul na špici jeho penisu a lákal moje ústa a můj jazyk k dalším hrátkám. Během krátké chvilky mě Adam znovu postříkal svým semenem. To už ale zcela vyčerpán padl do mé náruče. Tak jsme ze sebe smyli sprchové šampony a po osušení našich těl jsme se vrátili do obýváku pro naše odhozené slipy a usedli na gauč. Adam byl evidentně velmi spokojený, protože najednou vstal a podal pohár šampaňského. Jeden z pohárů mi podal a povídá: „Miláčku, tohle bylo to nejkrásnější milování, jaké jsme spolu měli. Moc ti děkuji. Byl jsi úžasný.“ Naklonil se ke mně, políbil mě a ještě dodal: „Nedokážu si představit, co se mnou bude, až tu jednou nebudeš. Asi bez tebe umřu. Velmi tě miluji.“
Potom přišlo to jeho přiznání. Řekl mi, že měl na mě od rána chuť a nemyslel celý den v práci na nic jiného, než jak se vrátí domů a vrhne se na mě. Tak prý rychle připravil i tu postel, zatím co já se sprchoval. Strach z bouřky zklidnil jeho hormony. Nebýt mě, že jsem ho začal líbat, tak asi k ničemu nedošlo. Bouřka byla celou noc a ráno bylo zase krásné počasí. Od té doby už Adam z bouřky strach nemá. Naše vášnivé milování ho prý vyléčilo.
K napsání tohoto příběhu mě inspiroval jeden kluk tady z iboys. Jeho jméno je změněné. Je to krásný kluk, který se mi moc líbí a hezky se s ním povídá. Jeho chlupaté tělo ve mně vzbuzuje touhu a při pomyšlení na milování s ním, mě spaluje vášeň. Děkuji ti. Tohle je současně mé přiznání, jak si mi líbíš.