Što si ja mislim o prijatelstvu:
Přítel ví že materiálno,peníze jsou skvělá věc.V mnoha případech nám usnadní život,ale mít plno nemovitostí?Proč,. . . .vše můžem ztratit,auto nám ukradnou,někdy v minutě se musíme rozhodnout co si vezmeme do baťohu-čas není,život nebo si vzít aspoň jednu jedinou věc po někom blízkém-dům hoří,i oblečení lze ztratit,fotografie z dětství se můžou znehodnotit.Proto přítel ví že můj život a následně přítelovo je založen na nehmotné úrovni.Je to něco . . .to .co nám,mně nikdo,nikde,nikdy nevezme.Vzpomínky se neztrácí,mezilidský vztah může trvat navěky,rodinné tradice,zvyklosti,kulturní odkazy,znalosti.V tom má člověk jistotu že neztrácí nic,naopak je jeho život o dost bohatší,než v té materiální úrovni.
Přítel mi věří.
S přítelem se vidím nejméně jednou za měsíc. Přátelství je oboustranné.
Přítel mi nikde nepomlouvá.
Přítele zná má rodina.
Přítel mi umí věnovat celý den.
Ačkoliv jde přítel druhý den do práce a už je pozdě večer,nekouká na hodiny kdy odejdu.
Když dávám příteli dárek,neuhne s rukou,protože ví že kdybych mu to nechtěl dát,nepřinesl bych nic.
Přítel když zvolna hynu v nemocnici je u mě v rámci možností každý den.
Když se jde na nákup a zapomenu si peníze,přítel nepřemýšlí a peníze mi poskytne.
Když se nudím,což se nestává skoro nikdy,přítel mi vezme na výlet.
Když chci příteli něco sdělit,nepřerušuje mi svým sáhodlouhým monologem.Oboustranná komunikace je základ.
Přítel uznává můj životní styl a smýšlení.
S přítelem užívám neverbální komunikaci a hlavně intuici.
Přítel není upjatý.
Přítel není obyčejný.
S přítelem čas plyne,přímo proudí jak divoká řeka.
Přítel zná mou minulost.
Přítel zná mou současnost.
S přítelem vím že tu budem pro sebe i v budoucnu.
Přítel se mnou neřeší jak je vše na nic,protože vše to nikdy není,ne druhé straně planety nemají lidi co jíst a živelné pohromy jim obydlí často vezme celé,tak řeči já mám málo peněz a nemůžu si nikoho najít,bavit se o tom kdo má více televizních kanálů,to mi fakt nezajímá a přítel to ví.
Přátelství je intenzivní.
Přítele nezmátne pohled na mé hodinky,páč mám celoročně letní čas.Já zimní neuznávám,mám raději světlo večer než ráno.
Přítel ví že se nerad bavím o práci,mně tohle téma přijde poněkud nezáživný.
Přítel ví že nejlepší karty si nechávám nakonec,protože zásahových překvapeních není nikdy málo.
Většinou v přátelství vzniká se mnou psychická závislost,což je špatně,ale prostě to tak většinou bývá,že oboustranně to je složitý mezilidský vztah,no nuda to není.
Přítel ví,že jsem někdy rejpavej,ale myslím to dobře.
Přítel mi má rád takového jaký jsem.
Přítel mi nechce změnit,člověk pak ztrácí svou identitu.
Přítel mi pomůže po obědě dát nádobí do myčky.
Přítel nezná noc ani den, v tom smyslu že tu jsme pro sebe stále.
Přítel si se mnou povídá celé hodiny.
Přítel mi vypálí DVD film,ví moc dobře že já filmy mám rád,ale ve skutečnosti miluju život se vším všudy,rovná se skutečné příběhy kde je smích i slzy,tragikomedie,fantasy,akční,komedie,divadlo ale i dokumentární,určitě cestopisný film,film životní,film reálný.Proč se dívat na černobílouTV,když život nabízí tolik moc barev.
Přítel ví,že vždy s něčím překvapím.
Přítel ví že když mu někdo ublíží,má velký problém se mnou.Zkrátka a dobře dostane protivník jednu bombu a lehne,přítel je v bezpečí a váží si toho!
Přítel se mnou rád rozebírá zážitky z cestování.
Přítel ví že sex se s kamarádstvím nekombinuje,od toho je partnerství,což je tak trochu jiný mezilidský vztah.
Přítel zná mou klidoakční povahu.
Na přítele se doma ptají kdy přijde na rodinný oběd.
Přítel respektuje naše chorvatské tradice.
Přítel ví že nerad řeším problémy,jer nema problema.
S přítelem je sranda.
Přítel nezná přetvářku.
Přítel . . . . . . . . . . . . . . . . !!!!
Mnohé z toho co jsem zde zmínil,jsem se naučil v Chorvatsku u příbuzných.Měl jsem nejlepšího kamaráda,ale v devadesátých letech jsem ho ztratil v Osijeku,válka mi vzala to nejcennější,i tehdy jsem si myslel že už víc ztratit nemůžu,pak díky všemu jsem si uvědomil,že když někomu chceš něco říci,sděl mu to okamžitě,protože následný den může být pozdě,chtěl mě toho moc říci,chtěl se se mnou smát oba jsme věděli že naše přátelství bude věčné.A věčné je,protože duše jsou věčný!