V osamění piji trpkého vína
a připíjím na Vás,když chytá mě slina.
Na falešné přátele a ženské-kurvy
s heslem urvi co urvi,
jenž kane Vám,děvky,ze rtů,
když po nocích jste hrdinky aktů.
Ráno
však směšné přefiknuté figuríny,
mé milé levné konkubíny.
A co přátelství?Ubohé,trapné jak jeho nositel,
jak obraz
lásky svíjejících se těl.
Malovaných na záda sešvihaná bičem.
Touto představou jsem denně
ničena,
i když bych s tím dělat něco měla,
vyseru se na to,jak na majestátnost těch děl.