Melatonin:
Melatonin je hormon, který vzniká v šišince mozkové (odborně „epifýze“). To je miniaturní žláza umístěná hluboko v mozku. Bývá také nazývána „třetím okem, jímž snad kdysi skutečně byla. Molekula melatoninu je chemicky jednoduchá, vzniká z esenciální tryptofanu cestu přes serotonin. V učebnicích se až do nedávné doby melatonin popisoval jako hormon výhradně „živočišný“ a za jeho hlavní funkci bylo považováno především tlumení aktivity pohlavních orgánů na straně jedné a podpora tvorby ochranného kožního pigmentu zvaného melanin na straně druhé.
Epifýza, přestože je „ukryta“ hluboko v mozku, reaguje na změny v délce a intenzitě světla a to díky jeho vnímání očima. Produkce je skutečné minimální, hormon je účinný již v množství okol několika miliontin gramu!
Nejvyšší hladiny jsou naměřeny u kojenců (proto také hodně spí), u nichž tento hormon „spolupracuje“ s růstovým hormonem na stimulaci rychlého tělesného vývoje. Vysoká produkce zůstává zachována v rozmezí o jednoho roku věku až do asi 15 let, ale pak následuje rychlý pokles, takže ve věku asi 50 let je pouhou šestinou původní. S postupujícím věkem dále klesá a to je příčinnou nespavosti a depresí starých lidí. Bohužel produkce melatoninu je nepříznivě ovlivňována především některými léky.
Melatonin je však především regulátorem tzv. vnitřních biologických hodin. Jedná se o pravidelný rytmus činnosti všech orgánů hlavně v závislosti na denním světle.
Melatonin je často označován za „hormon (proti) stárnutí“, protože jeho produkce je u starých lidí minimalizována. A nejenom to je to jeden z nejúčinnějších antioxidantů – čili opět ona spojitost se stárnutím, které se prohlubuje a urychluje v případě nadměrné tvorby volných radikálů. A to je ještě zdaleka není všechno.
Melatonin dokonce snižuje riziko vzniku artritidy, odstraňuje poruchy vznikající v důsledku práce na směny, podporuje imunitu a v dnešní době cestování je prospěšný lidem, kteří cestují přes řadu časových pásem – omezuje totiž negativní projevy prodloužené adaptace po příjezdu (tzv. jet leg syndrom). Je velmi prospěšný při řešení většiny případů nespavosti, ba dokonce omezuje negativní účinky radiace (např. při ozařování v průběhu léčby rakoviny!!), snižuje riziko vzniku šedého zákalu, působí jako preventivní látka v případě prokázaného rizika rakoviny prsu i jako léčba žen rakovinou napadaných, omezuje negativní projevy chemoterapie při léčbě rakoviny, zdá se, že snižuje hladinu cholesterolu, a dokonce snižuje zvýšený krevní tlak, zlepšuje kvalitu spánku už i proto, že se nejedná spánek chemický jako v případě použití hypnotik, odstraňuje problémy při premenstruálním syndromu, uplatní se v kombinaci s minimálními dávkami progesteronu u žen v menopauze…jak vidíte, je toho skutečně hodně.
Důsledky nedostatečné produkce melatoninu:
* Stárnutí – chronické nemoci z opotřebení (např. artróza),
* Zhoršení imunity – chronická „civilizační onemocnění“ včetně rakoviny,
* Deprese, nespavost – zhoršená reakce na časové posuny při cestování, zhoršení premenstruačního syndromu,
* Horší činnost CNS – Alzheimerova choroba,
* Biologické hodiny – rozsáhlé a obtížně specifikovatelné problémy.
Přirozené stimulanty tvorby melatoninu:
* Vitamín B3 (niacin, resp. niacinamid) – u nás k dispozici ve významném množství v produktu s názvem NiacinaMate firmy Nature´s Plus – používá se před spaním, dávka je 100mg.
* Vitamín B6 (pyridoxin) – volně prodejný v lékarnách se používá ráno v dávce okolo 20-50 mg.
* Vápník + hořčík – použijte na noc 1000mg vápníku a 500mg hořčíku.
* Použití nelékové formy čistého melatoninu – ideální řešení; podává se vždy asi 60 minut před spaním v dávce 1-3mg podle situace a v závislosti na subjektivní reaktibilitě; lze jej podávat několik dní po sobě nebo dokonce i dlouhodobě několik týdnů;