Saje (38/180/75)

– Brno-město
Gabriel García Márquez
Gabriel García Márquez se stáhl z veřejného života ze zdravotních důvodů. Má rakovinu lymfatického systému a jeho stav se stále zhoršuje.
Přečtěte si ho. Je krátký a skutečně dojímavý.
Napsal ho jeden z nejskvělejších spisovatelů
Latinské Ameriky naší doby.
“Kdyby Bůh na chviličku pozapomněl, že jsem
hadrová loutka a daroval by mi kus života,
snažil bych se ten čas využít co nejlépe”
Možná bych neřekl všechno, co si myslím,
ale dozajista bych si rozmyslel, co říct.
Spal bych málo a více bych snil.
Mám zato, že když zavřeme oči,
každou minutou ztrácíme šedesát vteřin světla.
Pokračoval bych v chůzi, když se ostatní zastaví.
Probouzel bych se, když ostatní budou spát.
Dokázal bych lidem, jak se mýlí, když se domnívají,
že ve stáří nemohou milovat.
Nevědí totiž, že zestárli, protože milovat přestali.
Dítěti bych dal křídla, avšak nechal bych je,
aby se samo naučilo létat.
Tolika věcem jsem se od vás, lidičky, naučil….
Každý chce žít na vrcholku hory a nechápe, že
skutečné štěstí spočívá v tom, JAK ji zdolává, když stoupá.
Naučil jsem se, že když novorozeně poprvé
sevře do pěstičky prst svého táty, lapí ho tak navždy.
Je tolik věcí, kterým jsem se od vás naučil, avšak
mnoho mi již neposlouží, neboť až mne uloží do té bedny,
budu bohužel umírat.
Říkej vždy, co cítíš, a konej tak, jak myslíš.
Vědět tak, že mi zbývá pár minut, řekl bych ti do očí
„mám tě rád” a bláhově bych nepředpokládal, že to víš.
Vždy přijde nové ráno a život nám dá další šanci. Pokud se mýlím a zbývá jen ten dnešní den,
rád bych ti řekl, jak moc tě mám rád a že na tebe nikdy nezapomenu.
Zítřek nemá jistý nikdo, ať mladý či starý. Dnes jsi možná naposledy s těmi, které miluješ. Nečekej na nic, protože nebude-li žádné zítra, litoval/a bys, že sis neudělal/a čas na úsměv, objetí, políbení. A žes jim nestihl/a splnit poslední přání.
Buď nablízku těm, které miluješ. Opakuj jim, jak moc je potřebuješ. Měj je rád/a a chovej se k nim hezky. Udělej si čas na to, abys řekl/a „mrzí mě to”, „odpusť”, „prosím tě”, „děkuji“ a všechna slova lásky, která znáš.
Nikdo na tebe nebude vzpomínat pro to, co sis myslel/a vskrytu. Žádej Pána, ať ti dá sílu a moudrost,
abys své myšlenky sdělil/a.
Prokazuj přátelům a svým nejdražším,
jak moc ti na nich záleží.
Tobě, upřímně a s láskou

Gabriel García Márquez