Záře jasná, má záře nekonečná,
povez mi prosím, co měří nekonečna.
Žádám tě stále, požadavky stupňuji,
odpověz prosím, více nepotřebuji.
Vánoce sestoupily, odkud však?
Pověz mi prosím, kolik kapek má mrak.
S náladou pozemní žádám já tebe,
má paní nadpozemská, sestup k nám z nebe.
Čekám tě, čekám záraky snad,
čekám tvou moc velikou, čekám tvůj hrad.
Odpust mi prosím, ale východisko hledám,
kolotoč nezastavuje, na jízdné nemám,
zastav ho prosím, zastav jej hned,
očistec nosím, včelkám neberu med.
Zachraň mne prosím, vysvoboď z těla duši mou,
nechci být dále, dále uvězněn bílou tmou.
Spousta zla, spousta špatností panuje,
je třeba činit, jen činný kraluje.
Jen král může něco změnit,
buď také král a začni činit.
Začni na hradě svém, uspořádej věci tak,
jak žádá mysl rozumná, pak čiň i v okolí,
ať dělají změny též,
ať nevzhlížejí na nesplnitelnou věž.
Bez činění nelze zázraky očekávat,
bez mouky nelze těsto zadělávat.
Snad každý úklid svůj provede,
pak nastane láska a mír,
krásná idea, nic se nepovede.
Bude dále mléko a sýr.
Málokdo uvědomuje si nepořádek svůj,
sic malý drobeček jinde kritizuje.
Vlastnost špatná, těch je ale víc,
náprava je nutná, avšak nikdo nedělá nic.
Svou inteligencí připravujeme zkázu vlastní,
nápady máme různé, různě diferencované,
některé jsou skvělé, některé zvláštní.
Nakonec přijde obleva a vše se zdá býti lepší,
pak přijde náhlá odbočka doleva a...