Po všech strastech stejně jednou vyjde slunce. Stejně jako v přírodě i v životě nastane čas pro obměnu. Kolikrát se ale takhle můžeme obměnit? Kolikrát můžeme odpustit sami sobě a kolikrát můžeme odpustit i těm, kteří nám ublížili?
Tento díl, bude úplně jiný, než jste zvyklí.
Jako každý jiný jsem se změnil. Ti, co četli více dílů si mohli všimnout, jak jsou čím dál více depresivní. Byla v nich samota, přesto byly plné myšlenek. Vyzařovala z nich nenávist i láska k celému světu. Zkrátka Koleje osudu od tohoto dílu končí. Stejně jako většina pohádek, má i ta má, ze začátku hororová, Happy END!
Loučím se s váma a už připravuji nový seriál a třeba seriál povídek. Zatím nenastíním dobu, či prostředí. Je to překvapení. A jak to tak bývá, každý příběh má svůj konec a zaslouží si závěr:
Naše minulost je asi tím jediným, co nás ovlivňuje. Říká se sice, že minulost už nezměníme, a že by neměla mít vliv na náš další život, ale podle mě má minulost tak dlouhé prsty, že může i do té vzdálenější budoucnosti zasáhnout. Za 3,5 roku jsem se změnil k nepoznání. Přestal jsem klukům věřit, i když jsem je miloval. Stal jsem se moc žárlivým, i když jsem tžakový nebýval. A kvůli čemu? Minulosti, která mi tolik dala, ale to důležitější, daleko více vzala. Zahořknul jsem a nenáviděl sebe i okolí. Až teprve teď cítím odpuštění, které jsem musel ale dát sám sobě. Jen tehdy, když odpustíme sami sobě, spadne z nás velký kámen. A takto smířený jsem byl tady mazi váma a díval se na různé profily, dokud jsem nenarazil na ten správný. Jeden jediný, co k mému prostě patřil, jako jednovaječná dvojčata. Přestože jsme každý jiný, život a osud nám nejen dal mnoho společných zájmů, které můžeme sdílet, ale i mnoho rozdílností, kterými se můžeme doplňovat. A i kdyby si lidé mysleli, že je to šité horkou jehlou, někdy je třeba jít do neznáma, než pouze vyčkávat. Co když nám ale tento krok ublíží? Ublížit může jen tehdy, pokud jsme plni očekávání. Očekávejte vždy méně, než je. Pokud očekáváme více, potom dojde ke zklamání, pokud očekáváme málo, potom to nemá cenu. Konec nočních můr a studených nocí. Láska je v každém z nás, a i když se řadě lidem nepodaří najít toho správného, neznamená, že nenexistuje. Buď ho minuli, nebo je ještě čeká. Mě potkalo to největší štěstí, jaké jsem kdy mohl zažít, ale nikdy vám nemohu říci, jak dlouho potrvá. Třeba déle, třeba krátce, nebo že by na celý život? To ukáže pouze čas. Chytněte štěstí za pačesy a uhánějte s ním pryč.
Váš Sandscream01