Život nás zavede na různá zákoutí a i k různým lidem. Co ale když nás potká rána, kterou nemůžeme překonat? Využijeme odbornou, nebo kamarádskou pomoc? Poznáme, kdy přátelská pomoc už pomoci nemůže, a kdy potřebujeme pomoc odbornou? Je vždy přátelská pomoc ta správná pomoc? Na tuto otázku si klademe stále odpověď.
Několik dní mě přinutilo přemýšlet. Zvládám ještě svůj život, nebo už nevím kudy kam? Je pravda, že jako jedináček jsem byl zvyklý být sám a řešit si věci pouze sám. Ale stejně jako život ostatních není medem, není ani můj. Věčný student, který asi potřebuje k životu někoho, kdo mu bude oporou a kdo mu dá pocit bezpečí a lásky. Co se ale stalo? Přítel, který mi dával naději a lásku, se se mnou rozešel po mailu. I když jsme si psali více, stejně jsem udělal tolik chyb, které mi nemůže odpustit. Nebyl jsem mu nevěrný, ale asi moc otevřenost a zasnoubení, byly pro něj moc. Věděl jsem, že se nic nemá uspěchat, ale někdy v životě je potřeba udělat velký krok do neznáma. Bohužel nejen tato věta se mi stala osudnou.
Kamarádi se mi snažili pomoci, ale ani rozptylování nepomohlo. Chodili jsme sportovat, pracovali, jezdili na výlety, chodily se bavit. Pořád jsem stejně nemohl zapomenout. Nešlo to. Spát jsem chodil pozdě ze strachu z nočních můr. Vstával brzy, protože jsem nemohl spát. I podle toho, co se od vás ten den očekává. No zkrátka jsem byl na dně dnoucím. Když jsem byl závislý na automatech, nebo na marianě, bylo všechno v řiti, ale dokázal jsem se s tím poprat. Jediná věc ale, se kterou nesmím bojovat, jsou city.
Když už vše šlo do extrému, vyhledal jsem odbornou pomoc. Jediné štěstí, že mám známou, která mi našla perfektní pomoc v podobě psycholožky. Hned od prvního sezení jsem měnil. Co byl problém, najednou nebyl. Nechápala, jak jsem mohl být s přítele, který mě mlátil, ale pochopila, proč mám výpadky paměti, když jde něco do extrému. Využila na to i hypnózu a pochopila, proč jsem se ve vztahu vztahoval do sebe. Začala být jednou ze dvou lidí, kteří do mě vidí. Pochopila i problémy, které se ostatním zdají jako nevůle a lenost, ale dokázala to říci upřímně a poradila. Díky ní se podařilo odstranit všechny bloky a nastolila rovnováhu. Rovnováha, která mi tolik chyběla. Dále k ní budu chodit, protože jedině ona zná mé světlé i temné stránky a dokáže poradit. Díky ní můj život získal nový rozměr. Rozměr, který jsem už dávno ztratil. Oči mi znovu září a nespavost mizí též. Tímto jí chci poděkovat.
Je vidět, že se odborná pomoc vyplatí, i když se přátel nedají vyvážit zlatem, ale někdy je odborná pomoc lepší, než pouze přátelství. Nakonec nás ale stejně napadne několik otázek. Je pro každého odborná pomoc vhodná? Zvládli bychom nakonec náš problém i bez pomoci, nebo bychom se v něm "plácali" do nekonečna? Je taková pomoc počitatelná na hodiny a peníze? Nevíme. Je na každém z nás, aby to zkusil na vlastní kůži.