dal.... je to děs, cítit tu samotu.
Cítit že uvnitř tebe chyby kus.
Cítit tu prázdnotu , kde nic není , a pomalu na lidi se člověk stává snad i agresivní.
Cítit že pro tebe už není nikdo ,
kdo zapálí svíčky plamen a zevnitř tebe tě bude hřát,
Že to prázdno byl jen led a ten taje,
Že tě proste někdo má opravdu rád.
Na to,
už tu nikdo není.
Zůstáváš tu hold sám.
Nikdo se sám na tolik necení,
aby ti svůj život dal.
Jen pár přátel, ti zbývá,
kteří také půjdou dál.
Svůj život mají rozehraný
a tvůj teď stojí,
co dál?
Bez motoru, bez zažehnutí,
nejde držet plamen dál.
Pokud není nikdo druhý ,
ten kus ledu ,
roste dál.