Pokud čtete i tyto řádky , pak klobouk dolů.
Sem se dostane opravdu málo kdo .
Sem člověk , a to především jako každý jiný. Mám rád spoustu věcí , a spoustu věcí i dělal. Ale, i nadále je hodně věcí které jsem ještě nedělal a to třeba i proto že nebyl nikdo kdo by mě k tomu dotáhl či to semnou prožil. Rád poslouchám hudbu, a to podle nálady. Blues ,Jazz, Vážnou hudbu, Operu, Haus, Techno, RnR…. Prostě podle nálady. Však také i rad se dívám na film a to přiznávám že všechen žánr , dle mé chuti. Jinak každopádně foto , to je moje momentální láska , nehmotná a jediná. S tím spojené i výlety po krajích zemi české a moravské a nezapomínám ani na slezskou. Mám rad svět elekroniky a že je opravdu velký ví snad každý. A nejsem genius abych zvládal všechno.
Jídlo si rád vychutnávám a tak mé vaření není dle kuchařky ,ale podle toho co mé chuťové buňkou uznají za dobré. No, zatím si nikdo nestěžoval a tak doufám že to aspoň trochu všem těm kteří pokrm můj obdrželi chutnalo.
Rád se směji , rád dloumám, rád žiji. Sám druhým se pomalu otevřu a tak netrpělivý člověk dlouho toto nevydrží. I když i u některých jedinců to otevření sama sebe je rychlejší.
Mám rád lidi co jsou sami sebou, co se nebojí , co se neostýchají. I když já jsem občas toho opak. Rad si povídám , a rád jen mlčím. Řekl bych člověk.
Člověk co není svatý a má dost zasebou, co má jako každý jiný , hříchy velké či malé.
Toď já , Asi , tak po málu a skromnu. To ostatní spíše je na vás pokud chcete vědět o mně více. Nemá přeci smysl tu psát „elaborát“ o tom kdo , co jsem . To by měl každý člověk poznat sám.
Prostě , neboj se a koukej kolem sebe , koho právě míjíš. Neboj se zastavit a poklepat na rameno a říci – Ahoj.
Já nekoušu , jen občas, někdy a někde. Ale nebolí to.
Vesměs to bolí mě….