Každý viděl krásu. Nikdo neviděl bolest.
Dne 29. ledna roku 1960 se narodila ve Filadelfii holčička jménem Gia Marie Carangi. Do vínku dostala od sudiček neskutečnou krásu a štěstí, které pro ni však bylo příliš velkým břemenem.
V životě ji čekala hvězdná kariéra modelky, která ji však neochránila před pocitem osamění z nedostatku lásky, jíž hledala většinou na těch nesprávných místech.
Již v jejích jedenácti letech se rodiče rozvedli, což Gia nesla psychicky velmi špatně. Rok nato se její matka podruhé provdala a zcela tak rozbila malé holčičce naději na normální rodinný život. Se svými dvěma bratry často střídala život u matky se životem u otce.
Ani její puberta neproběhla zcela bez komplikací. Gia se vrhala do všeho přímo po hlavě. Její image byla hodně inspirovaná umělcem Davidem Bowiem, jehož přímo zbožňovala. Ztotožňovala se s jeho bisexualitou a ani drogám se příliš nevyhýbala. Snažila se žít život naplno a za každou cenu chtěla někam patřit, někam se zařadit.
Její matka si však začala stále více uvědomovat, že z její dcerušky se stává žena, a to navíc velice přitažlivá a krásná. Když ji přivedly k majitelce modelingové agentury Wilhemině Cooper, byla z ní natolik unešená, že jí na konci schůzky úplně zapomněla dát své telefonní číslo.
Tak začala hvězdná kariéra malé Gii. Své první profesionální fotky, které ji rovnou vynesly mezi elitu, dělala již ve svých osmnácti letech. Přestěhovala se do New Yorku a začala fotit jen pro prestižní návrháře a účastnila se jen těch nejlepších přehlídek. Ovšem s velkoměstem přicházejí i daleko větší večírky a hojnost drog. Zkusila to s kokainem, ale jak se říká, kdo jednou okusí heroin, ten už prostě nemůže jinak. Bohužel i Gia spadla do tvrdých drog přímo po hlavě.
Nezachránil ji ani vztah s vizážistkou Sindy Linter, která se jí již několikrát snažila od drog odradit. Gie bylo však již všechno naprosto jedno. Utíkala z focení, jen aby si mohla někde na ulici píchnout, čímž začala přicházet o lukrativní nabídky.
Došlo to tak daleko, že ji museli viditelné vpichy silně maskovat. Bylo stále těžší z ní udělat objekt mužské touhy, protože její pleť a postava se hodně změnily. Několikrát ji to donutilo nastoupit protidrogovou léčbu, ale vždy neúspěšně. Jednou už se zdálo, že by mohla začít nový život někde v ústraní, docházela na sezení s ostatními narkomany a začala pracovat jako prodavačka. Ovšem ani to ji nevydrželo a její návrat do lůna drog byl ještě horší. Na svou denní dávku si vydělávala prodejem svého vlastního těla. Několikrát byla znásilněna.
Objevili se i značné zdravotní problémy a diagnóza byla hrozivá, AIDS. Od té chvíle se o Giu starala matka, kterou jakoby celou dobu ve svých excesech volala a hledala, a ta když jí chtěla na lůžku obrátit, tak jí zůstávali v ruce kousky jejích zad. Gia umřela v kaluži vlastní krve. Na její pohřeb v listopadu 1986 byla pozvaná jen hrstka jejích nejbližších přátel.