Videa přibývají, okusujte.
až tohle zestárne, už tady nemám co dělat;-)
Crusaders https://www.youtube.com/watch?v=sUs1heMlxto&list=PL8a8cutYP7fqusP4mPFozDYSJqk8ng5fV
Green Earings (Steely Dan) https://www.youtube.com/watch?v=iHSnt9BTJbM
James Taylor - Home is where the hatred is
http://www.youtube.com/watch?v=U1TDGu4rP5g&feature=related
Temptate http://www.youtube.com/watch?v=9UtGfw3yxKo&feature=artist
Tom Harrell - Otra https://www.youtube.com/watch?v=lKp6S8p3K3o
Blame on the Boogie https://www.youtube.com/watch?v=nqxVMLVe62U
What Now, Verona (Kenny Wheeler) http://www.youtube.com/watch?v=4KdS-wt-OZg
Eddie Henderson http://www.youtube.com/watch?v=XavCrgTT8mU
http://www.youtube.com/watch?v=SdC58CiOw5Q
Steely Dan - Josie http://www.youtube.com/watch?v=HkKo0CelPUs
______________________________________________
Už si mě laskavě někdo ulovte, leze mi to tady na mozek :-D
V mojí hlavě vedle sebe lelkují idealista a materialista a oba chtějí někam patřit. Krátí si dlouhou chvíli poslechem kvalitní hudby a občas od ní vzhlédnou. Ten první čeká, že narazí na někoho, s kým si bude rozumět, a ten druhý, že se dočká majetnického gesta, tj. že ho někdo vezme kolem krku a řekne mu, ty budeš můj. Oba už ledacos zažili, ale nemají se kde usadit.
Kdyby to někoho zajímalo, tak chci potkat člověka, který ve mně rozsvítí a pak se na mě nevykašle. Sny se mi zatím zdají dobře, jestli přijde probuzení, chytím se šance.
Kdo tě chce vidět, najde si čas. Komu na tobě záleží, ozve se ti sám. Kočičák má času dost, čeká na toho, kdo o něj bude doopravdy stát. Tečka.
Bylo by fajn vytáhnout z téhle stránky živýho člověka, kterému vykouzlím úsměv na tváři. Už je tak akorát čas.
Rád poznávám nové lidi. Pluska nepotřebuju, svoje sympatie mi dejte najevo jinak.
Všichni si tady chtěj povídat, já bych se chtěl k někomu chovat hezky.
Chtít musej oba, jeden nestačí. Někdo nezkažený, komu se dá věřit a nepřestanu ho bavit po pár týdnech, dosud nebyl spatřen, ale prý někde žije, zdává se mi o něm.
Ten nadpis je trochu nadsázka, že bysme si měli jít naproti v pochopení toho druhého. Vybudoval sem si tu určitý zázemí a o dost radši bych v něm někoho přivítal než bych ho opouštěl.
Zbylé žvatlání najdete v blogu. Lidi moc neto dlouhý texty.
Pavlík je přítelem dobrých zpráv a vyznavačem jasných řešení, kde ano znamená ano a ne ne. Všecko podstatné hledá v hlavě. Nepřemlouvá, neslibuje, nenabízí. Seznamovat se se zajímavými, nezkaženými a inteligentními mladými lidmi je důvod, proč sem leze a proč okukuje vaše tváře. Věnovat se někomu blízkému, s kým by si padl do oka a rozuměl si s ním, patří pak k jeho nejtajnějším přáním.
Kdyby si myslel, že na to nemá, tak sem neleze.
Zbytek žvástů pravidelně odmázává do blogu.
Nebojte se mu napsat. Se staršími ročníky si vyká, kvalitní slovenštinu nebo čistou brněnštinu si poslechne rád. Kdo ho nepovažuje za egoistu, zklame se, kdo by v něm hledal romantika, rovnou si namlátí. Nechtějte po něm, aby lítal v letadle, řídil auto, chodil na diskotéky, šel zapařit, zachlastat a podobně, berte ho radši na výlet, na něco sladkýho, do galerie nebo na koncerty vás vezme sám, pokud se neubráníte. Chtěl by být jednodušší člověk, než je, ale má to marný, asi je to vrozený. Nemění svoje názory ze dne na den. Svoje sny plní, nelpí na dokonalosti. Dává si splnitelné cíle. O co si neřekne, to nedostane. Když neví, co chce, umí říct, co nechce, a chce blízkého člověka, čili abychom se pro samé psaní nezapomněli scházet. Když si někoho oblíbí, nechce se ho pak vzdát. Všecky důležité věci si říkáme na rovinu. Najít štěstí je umění, děláme na tom všichni, a jestli výsledky nejsou, musíme dělat víc.
Postupně převádím svoje virtuální kontakty na reálné a zvu lidi k vidění. Rád poznávám lidi osobně, když mají zájem. Místo pluska radši napište.
Všecko, co potřebuje mladý muž mého věku, mám napsané na čele: Hodného kluka, kterej by ho měl rád a se kterým by si rozuměl. Jednou za čas si dovolím vyvinout snahu, když mám dojem, že by to mělo smysl. Iniciativu z druhé strany bych uvítal, ale člověk nesmí bejt naivní. Radši se zeptám. Jsem sice kouzelník, ale některý zázraky neumim.
Jestli má někdo z vás už vizuálně pocit, že má na víc, prosím, nepište mi. Jsem sice kouzelník, ale některý zázraky neumim. Nemám sílu překonávat odmítání. Snažim se s lidma jednat na rovinu a nezasloužim si, aby mě kdokoli tahal za nos, mám ho už vytahanej ažaž... Nejzelenější tráva stejně roste u nás před barákem.
Jesi zná někdo z Prahy jen Václavák a Vinohradskou, nepište mi, zapomeňte, že exitstuju.
Jaro znamená, že by nebylo od věci se občas s někým třeba procházet po městě. Lehká nápověda. Já poslední dobou chodím tak akorát na svůj profil čekovat muziku v sekci videa. Přidejte se.
Pokud mě chete vidět, seberte odvahu a napište mi. Nechci trávit život před počítačem, když mě tu někdo během psaní zaujme, rád se s ním sejdu, rád poznávam zajímavé lidi, dobře vychované, kteří se rozhodují hlavou a uměj druhého přijímat takového, jaký je, i s jeho chybami. Pochopte, že abychom nebyli sami, musíme dělat i kompromisy. V porozumění druhým máme zatím asi ty největší mezery.
Stanovisko k Praze. Narodil jsem se tu, takže je to nejhezčí město na světě. Má hodně chyb, ale mám ji rád, tady je zázemí, práce, byt, rodiče, přátelé, vyšlapané cesty, známá místa, domov. Protože je tu nejvíc obyvatel a sjíží se to sem odevšad, je to centrum lidské inteligence i blbosti, žije tu nejvíc hovad i slušných lidí, nejsme tu k sobě tak srdeční jako na Moravě, ale to mě neodradí, snažím se vybírat si ty správné lidi a v každé hromadě sraček můžeš najít drahokam. Moc rád se seznamuju s lidmi odjinud, a víme proč, jsou jiní. Věřím ve vzájemné obohacování. Můj život plyne pomalu, zabývám se krásnými věcmi, umím se chovat k lidem a dokud se někdo nedotkne mých jistot, jsem milej, i na lidi, který se po mně prošli. Setkávám se s vytrvalým odmítáním, zvykl jsem si, přesto občas vzdoruju. Nebojím se na sobě pracovat, po Čechách cestuju rád. Svému klukovi chci ukázat nejhezčí místa, seznámit ho s nejlepšími lidmi, co tu znám.
Stanovisko k Praze po dvou měsících ježdění na jižní Moravu a zpět: Praha je hnusné, špinavé betonové město s nepěknou budoucností, plné kreténů, počínaje těmi na radnici, přeplněné auty, ze kterých člověku hučí v hlavě, nacpané lidmi s ostrými lokty a ustavičnou inverzí (ve městě je spalovna odpadu), nikam se nedá dostat pěšky, všecko trvá, všude se staví tunely, je tady draho, lidi se k vám chovaj jako debilové, sestry v nemocnici mluvěj slovensky, prodavačky ukrajinsky, každej se z vás snaží jenom vyždímat peníze, kdo může, hrabe pod sebe, nebo na vás něco snaží ušit. Štěstí tu na nikoho nečeká. Člověka tu nic nedrží. Brzy nashle.
This is it:
http://www.youtube.com/watch?v=SRMOr1kUqVM
http://www.youtube.com/watch?v=8rDtD26voII&feature=artist
http://www.youtube.com/watch?v=wDIpP1ZKRKE&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=AztZ0IJOxcY&feature=artist
blablablablabla
Tenhle profil je inzerát, ve kterém říkám, kdo jsem a co chci. Jestli tě můj mediální otisk zaujal tak, že mě chceš poznat, ta pravá chvíle je teď. Každý musíme občas vykročit, i já. Vážný vztah je jen nadsázka, jde o trvání a mání jediného centra (mání je průběh od slova mít). Otázka, jestli hledám svůj opak, anebo někoho podobného, trvá. Ty budeš odpověď. Možná že nepatřím mezi zvlášť hezké lidi, jakých je tady spousta. Být přitažlivým ve třiceti bude trochu větší umění než ve dvaceti, těším se na to. A jsou jiné cesty jak zaujmout. Já hlavně žasnu. Zajímá mě v životě to, co je kolem mě a co bylo. Před tím, co bude, ukrývám hlavu. Přitahuje mě vědění a umění, výtvarné, stavební, knižní, hudba, artefakty. Rozumím touhám, citům moc ne. Nerozumím cizině, sportu a zábavě. A někdy lidem kolem sebe. Snažím se o jednoduchost, výsledkem je spleť. Chcete abych se změnil, ale nejde to, už je pozdě. Nezbývá než oblíbit si to, co je, a za to vzít. I já se musím ještě učit poznávat, která karta je ta pravá, a na tu vsadit. Co chci? Odvahu zajít daleko. Někoho obdivovat, někomu patřit.
Pár drobností je na mně ještě potřeba dotvořit, tak uvidíme, třeba si na to někdo troufne. Občas se ke mně někdo otočí zády, ale i příjemná překvapení umějí přijít znenadání, někdy je umění to správně přijmout.
Nemůžu nikoho přesvědčovat, že jsem dobrý člověk nebo že Chris Potter je nejlepší jazzman na světě. Všichni máte mozek, rozhodujte se sami, ale pak si za tím stůjte, ptže když mi dnes někdo říká opak toho, co včera, špatně to snášim a bývám nesvůj.
Kdybych si myslel, že na to nemám,
tak sem nelezu...
V poslední době mám dojem, že času je čím dál míň a kontakt s různými možná i zajímavými lidmi se realizuje o půlnoci na síti přes dialogové okno. Je to problém, který stojí za to řešit, já se nikam extra neženu, ale živí lidi mě pořád zajímaj víc než ty z obrazovky.
Villon: K věcem, jež neznám, horoucně se vinu / ženu se k cíli, jehož nežádám, / kdo ke mně vlídný, tomu dávám vinu / kdo mluví pravdu, tomu lhářů lám... nic neznám, ač mám o všem vědomí. Co chci? Být z těch zas, plat kdo bráti smí... bohatství čekám, ničí nejsem pán / mám vše, co chci, - nic, na čem srdce lpí / srdečně přijat, každým odmítán.
V době, kdy můj sexappeal bude tvořit má peněženka, ze mě bude vrásčitý impotentní stařec s lupénkou, se kterým si nikdo nic moc neužije, i proto bych byl moc rád, aby se pro mě někdo našel ještě v době, kdy mou přitažlivost tvoří moje osobnost a má tělesná schránka, protože jinak bych si trochu vyčítal, že jsme o něco podstatného přišli.
Taky by se mi líbilo mít svýho kluka, kterej mě každý den vezme kolem krku a nebude mít problém se se mnou promazlit do rána bílého a já tu pak mohl všem rozdávat rozumy, ale zatim ho nemám a internet je pro mě jenom prostředek. Potřebuju mít u sebe někoho, kdo je dobře vychovanej, nebude hledat důvody proč být s někým jiným a nepřestane o mě do zítřka stát.
Rád bych se v tomhle městě seznámil s mladým mužem, který má trochu touhy k někomu patřit, jeho IQ a přitažlivost budou ve vzájemné rovnováze a který mě bude držet v náručí stejnou silou jako já jeho. Ne na jeden týden, ale napořád.
Všichni, o který sem se snažil, mi dali najevo, že je nezajímám. Všechny, co mě chtěli, jsem odmítnul. Nyní je asi čas nesnažit se o nic a posouchat jazz. Nebudu přece nikomu vysvětlovat, že já jsem ten pravej, přijít musí někdo, kdo to pozná sám.
Inteligence? Nutnost.
Stejná vlna? Taky.
Úsměv? Potřeba.
Nadhled? Taky.
Empatie? Učime se.
City? Taky.
Názory? Částečně sdílet.
Zájmy? Taky.
Osobnost? Mít a respektovat.
Obdivovat? Mít proč.
Vysvětlovat? Nemůžu.
Přesvědčovat nebo prosit? To nejde.
Přitažlivost? Líbit se jednomu stačí. Pracuj na tom, pracuj na sobě.
Věřit? Nikomu než sobě.
Přemýšlet? Ne víc než je nutné.
Dobrý stylista, dá-li si záležet, dosáhne vždy žádoucí nesrozumitelnosti.