Lupo30 (36/176/68)

– Praha » Praha
Itálie
Ahoj, rád bych vám vyprávěl příběh o tom, jak jsem se dva roky marně pokoušel svést svého spolužáka a jak to nakonec zase tak marné nebylo. Jmenoval se Jáchym a chodil se mnou do stejné třídy na jedno nejmenované pražské gymnázium. Byl to opravdu krásný kluk – hodně štíhlý modrooký blonďáček s neodolatelným úsměvem.
Líbil se mi už od prváku, to je sice pravda, ale nikdy jsem po něm nijak zvlášť netoužil. Až na konci druhého ročníku. To jsme byli na sportovním soustředění v jednom krásném letovisku na pobřeží Jadranu. Bylo to den po tom, co jsme tam přijeli. Dopoledne jsme měli na programu hraní fotbalu. Kromě dvou družstev jsme ale tři zbyli. Já, Jáchym a Marek. To byl mimochodem taky nádhernej kluk. Znal jsem ho už od dětství, jako tříletí jsme chodili s maminkami do stejného parku a dělali různé vylomeniny, třeba jsme čůrali skrze prkny lavičky na zem a měli jsme z toho velkou legraci.
Tentokrát jsme ale spolu s tím nádherným blonďáčkem zůstali nezařazeni do „mančaftů“ a tak nás náš tělocvikář velkoryse poslal na pláž a netušil, co tím způsobí. To se také nikdy nedozvěděl. Šli jsme se tedy převléct do plavek, já a Marek jsme měli plavky klasického střihu, zatímco Jáchym měl takové šedomodré trenýrky s širokýma nohavicema. Toho jsem si v tu chvíli ale ani nevšímal. Když jsme přišli na pláž, roztáhli jsme si ručníky a chtěli si na ně lehnout, protože jsme mohli všechno, ale do vody jsme bez dozoru nesměli.
Měli jsme počkat, až přijdou ostatní z fotbalu a před obědem se budou chtít vykoupat, to budeme moci s nimi. Jenže co do té doby? Tak jsme si dali ručníky vedle sebe a lehli si na ně. Nejprve jsme jen tak seděli, podpírajíce se rukama za zády a dívali se na moře. Přestože byla pláž uprostřed rušného jadranského letoviska, nebylo nikde ani živáčka, kromě nás tří. První se zvedl Marek s tím, že půjde sbírat mušle. Když odešel, rozhodl se Jáchym, že si trochu opálí záda, což mimochodem skončilo popáleninami, ke kterým přišel poměrně snadno i přes nátěr příslušným krémem. Já jsem se ani nenatřel a výsledkem bylo, že jsem se docela hezky opálil. Bylo jasné, že se jako blonďáček musí opálit takřka záhy, zatímco já, jako brunet budu zrádným slunečním paprskům odolávat mnohem déle.
Marek chodil po přílivové čáře a sbíral schránky nejrůznějších tvorů, na dohled od nás, ale přeci jen dost daleko, a tak Jáchym, který se rozhodl opálit si bílá záda, se otočil na bříško a ležel hlavou do vnitrozemí. Já jsem se dále díval na vlny, na obzoru se tříštící o vlnolamy, a nechal jsem se unášet tou romantickou podívanou, vždyť jsem byl u moře naposled jako malý kluk před osmi lety. Náhle jsem se ale ohlédl po Jáchymovi a moře mě v tu chvíli přestalo zajímat.
Můj pohled totiž sklouzl od jeho chodidel přes nádherná lýtka a ještě nádhernější stehna až k okraji jeho krátkých, volných trenýrek a ještě dále, protože jejich široké nohavice umožňovaly nahlédnout, pochopitelně že jen ze správného úhlu, který jsem ale nějak samovolně objevil, až pod ně, takže byl vidět kromě jeho nádherných nohou (ostatně představte si nohy vášnivého cyklisty) také celý zadeček. Nejprve jsem, ani nevím jak dlouho, vychutnával ten úchvatný pohled a pak jsem si představoval, jaké by to bylo, kdybych se ho začal dotýkat. Nebyl jsem ale dost odvážný, a tak jsem byl odsouzen k tomu, abych dva roky trpěl a toužil po něm bez naplnění.
Usnul a mě nenapadlo, že by se mohl spálit, protože jsem sám nepociťoval žádné účinky slunečních šípů na své vlastní pokožce, kromě toho že hřály a způsobovaly tak umocnění všech těch pozitivních vjemů. Pak se ale najednou přihrnuli ostatní z fotbalu a jejich povykem probuzený Jáchym zjistil, co se mu stalo. Šel proto hned domů aby si mohl postižená záda namazat panthenolem. V tu chvíli mu nedošlo, že si na záda stejně nedosáhne. Popravdě řečeno, mě to také ani nenapadlo, ale šel jsem s ním, protože jsem měl žízeň a nevzal jsem si s sebou na pláž láhev s vodou. Marek mezitím plaval s ostatními a zůstal na pláži, takže jsme odešli jen my dva.
Když jsme přišli domů, šel jsem se napít, zatímco Jáchym si chtěl namazat místa, kam si nedosáhl a vlastně ani dosáhnout nemohl. Trochu se zdráhal, ale nakonec mě stydlivě poprosil, jestli bych mu ta záda nenamazal. Samozřejmě jsem ochotně souhlasil, aniž by on tušil proč. Trvalo asi tři čtvrtě hodiny, než se ostatní vrátili, a já mu skoro celou tu dobu mazal záda. Prozatím to byl jediný způsob, jak se moci beztrestně dotýkat jeho krásného těla. Snad mi mou beztrestnost zaručovalo to, že ke mně stál zády a neviděl s jakou slastí mu roztírám chladivý gel po těle, snad to bylo tím, že moje pohyby mu ulevovaly od nesnesitelné bolesti, snad tím, že vše působilo dojmem „pouhého“ zdravotnického ošetření.
Do konce pobytu, který trval dalších čtrnáct dní, jsem po něm pokukoval a hltal každý kousek jeho nádherného těla, usmíval se na něj a využil každé příležitosti se ho dotknout, například v tlačenici ve frontě na jídlo, nebo pokud možno nenápadně sedět blízko něj. On ale nereagoval na moje chování ani opětovaným úsměvem, nebo nějak podobně. Dokonce celou komunikaci omezil na slova: „Ahoj“ a „Dík“.
Přestože šlo o jednostranný vztah, naplnilo mě to něčím nevýslovně krásným. Jestli jsem předtím po někom toužil, bylo to jenom proto, abych si s ním mohl užít v posteli, ale tentokrát bych dal nevímco jen za to, kdybych s ním mohl sedět večer na pláži, objímat se, držet se za ruce a šeptat si něžná slovíčka. Byl jsem prostě zamilovaný až po uši.
To mi vydrželo až do konce soustředění a ještě další dva roky až do maturity. Stále jsem po něm toužil, při angličtině jsem se díval na jeho rty, jako bych poslouchal, co říká, a přitom jsem toužil je líbat. Při biologii, fyzice, literatuře a řadě dalších předmětů jsem si jakoby znuděně opíral hlavu o lavici a pozoroval jeho nádherné ruce a snil o tom, že mě hladí. V šatně před a po hodině tělocviku jsem očima hltal jeho štíhlé tělo, dokonale ploché bříško, vypracované nohy a tělo, možná by se dalo říci až trochu moc hubené, ale neuvěřitelně přitažlivé.
Při tělocviku jsem se pak snažil, hlavně když jsme hráli fotbal, chodit do osobních soubojů a vytlačit svým tělem jeho tělo od míče, což on mi dělal také a myslím, že rád. Jindy jsem se utápěl v jeho „kolouškovsky“ nevinném pohledu a krásných bleděmodrých očích.
Tak to šlo den za dnem, jednou jsem mu napsal romantickou básničku a hodil ji hned do šuplíku, jindy se mi o něm zdálo v noci, pak jsem na něj zase myslel přes den. Romantický film pro mě znamenal otázku, jaké by to bylo dívat se na něj s ním, v pizzerii jsem myslel na to, jaké by bylo, být tam spolu. Na romantickém místě v přírodě zrovna tak. Každou letní noc jsem toužil jen po tom, abych mohl být s ním a na Vánoce jakbysmet. Přitom jsem s ním, vlastně vedle něj, trávil naprostou většinu času. Od pondělí do pátku jsem s ním byl celý den, ale mohl jsem se na něj jen dívat.
Chtěl jsem mu dát valentýnku, neudělal jsem to, chtěl jsem ho oslovit před prázdninami, neudělal jsem to. Chtěl jsem ho oslovit na maturitním plese, neudělal jsem to. Poslední takovou možností byl maturitní večírek. Neudělal jsem to. Ale on už dávno před tím pochopil, proč se na něj tak často a tak zasněně dívám i proč se tak chovám, ale já jsem zase nevěděl, že už to všechno pochopil, protože to dokázal dokonale skrýt.
Maturitní večírek jsme měli ve vinném sklípku pod jedním hotelem blízko školy. Pořád jsem po něm pokukoval a přemýšlel – mám – nemám – mám – nemám a nakonec jsem se k ničemu nerozhoupal. Krátce před jednou v noci, když už se chýlil večírek ke konci a každý už měl vypito své, ke mně přišel, usmál se na mne, vtiskl mi něco do dlaně a odběhl. Díval jsem se za ním a litoval, že mi tak rychle zmizel z očí. Pak jsem poslouchal, jak se spolužáci dohadují, kam se ze zavírající hotelové vinárny přesunout a tak mě ani nenapadlo, podívat se, co vlastně držím v ruce. To jsem zjistil až na schodech ze zakouřeného podzemí na povrch zemský.
Byl to maličký kroužek s klíčem a cedulkou s číslem 13, myslel jsem, že ho našel a já ho mám vrátit.
Místo na ulici jsem tedy zamířil k recepci. Tam jsem se ale dozvěděl, že je to klíč od mého pokoje ve druhém patře a že bych si měl jít lehnout a už nikam nechodit. Nejprve jsem nechápavě koukal, vždyť jsem si žádný pokoj neobjednával, a navíc jsem bydlel deset minut pěšky od toho hotelu. Pak mi to ale došlo, proč mi dal ten klíč do ruky právě on. Šel jsem tedy spát do toho hotelového pokoje. Dá se ale říci, že výraz: „šel jsem spát“ nelze použít, protože jsem v tom hotelovém pokoji nenaspal dohromady snad ani deset minut.
Té noci mě Jáchym odměnil za celé ty protrpěné dva roky a splnil mi všechna, i ta nejtajnější přání.
Vstoupil jsem do pokoje, který jsem znal, protože jsem o minulých prázdninách dělal v hotelu brigádu. První jsem zamířil pod sprchu, osprchoval se vlažnou vodou, čímž jsem se trochu probral, měl jsem přeci jen něco vypito. Pak jsem se osušil velkým měkkým ručníkem, a tak jak jsem byl, sebou praštil doprostřed letiště, které bylo kupodivu prázdné. Ležel jsem sotva pět minut a vzpamatovával se z únavného večera, jemuž předcházel ještě únavnější den s posledními zkouškami, předáváním vysvědčení, všemi těmi nudnými oficialitami, když jsem slyšel cvaknutí dveří a kroky, mířící do koupelny, stejně jako předtím moje.
Zůstal jsem ležet na bříšku a poslouchal zvuk tekoucí vody. Byl jsem unavený, a tak jsem si ani nevšiml, že voda přestala téct, zaregistroval jsem teprve to, že se najednou Jáchym ocitl vedle mě, překulil jsem se na záda a on si bez jakéhokoli studu lehl na mě a začal mě líbat.
Připadal jsem si jako ve snu, a dodnes si nejsem jist, zda se mi to všechno opravdu jen nezdálo. Ležel na mě a já ho držel kolem ramen, jeho jazyk vášnivě pronikal do mých úst a mé tělo leželo pod ním. Měl jsem trochu roztažené nohy, a Jáchym měl nohy mezi mýma nohama, jak mě vášnivě líbal, cítil jsem dva tvrdnoucí klacky mezi našimi bříšky. Vzrušením se na mě vrtěl tak, že tím pohybem, který vznikal třením našich plochých bříšek, nevědomky masíroval naše napružené ohony, rovněž se o sebe třoucí v úzkém prostoru mezi našimi pohybujícími se vysportovanými těly.
Po chvíli, jsem neodolal a skulil jej ze sebe, ne snad proto, že bych se chtěl zbavit jeho vášnivého jazýčku, nebo jej pustit ze svého obětí, ale proto, abych mohl získat jeho dominantní pozici. Nyní jsem ležel já na něm, vášnivě jej líbal, pronikal jazykem do jeho úst, zatímco on mě držel za ramena a nohama mě objal kolem stehen, takže připomínal opičí mládě, držící se maminky.
Snad doufal, že si mě tak podrží, abych náhodou v té vzrušující činnosti nepřestal, ale já jsem měl jiný plán. Zvedl jsem hlavu a zadíval se v tlumeném světle lampičky do jeho studánkově modrých očí, byl to ten nejerotičtější pohled do chlapeckých očí, jaký jsem kdy zažil, bylo v nich tolik vášně, tolik něhy a očekávání, co přijde teď. Políbil jsem ho na špičku nosu. Přejel jazykem přes tvář, začal cucat jeho ušní lalůček. Vzdychl a otočil hlavu na stranu. Chvíli jsem se vášnivě mazlil s jeho ouškem a pak pokračoval po krku dolů a dlouhou řadou polibků pokryl nejen jeho nádherný krček, ale také ramena a chlapecký hrudníček, nádherně vypracovaný pravidelným cvičením.
Když jsem mu začal dráždit jazykem bradavky, již jsem nad ním klečel a později, když jsem přešel s polibky na jeho dokonale ploché, přestože málo cvičené bříško, položil rozpažené ruce na letiště a naznačil tím, že je jen na mě, co s ním udělám. Vzal jsem jeho nádherný stěžeň do dlaně a jazykem a rty dráždil ta místa na podbřišku, kde ještě před chvílí ležel. Jednou rukou jsem zvolna honil, druhou rukou jsem stále ještě jemně a střídavě pracoval na jeho bradavkách, nezahálela ani moje pusa uprostřed.
Vzdychal a kroutil se pod dráždivými polibky tam, kde na konci bříška začínalo jeho jemné světlounké ochlupení. Cítil jsem jeho vzrušení a lehl jsem si vedle něj tak, abychom byli vzhůru nohama. Vzal můj také už pořádně napružený klacek do svých něžných dlaní, a takřka ve stejný okamžik jako já vzal žalud mezi rty. Mým tělem projela silná vlna vzrušení, chvíli jsme se cucali navzájem a pak si mne vyndal z pusy a zašeptal: „Víš, já bych moc stál o to, abys mě mrdal do krku, pořádně hluboko, chci abys mě důkladně přidusil svým klackem.“
Dodnes mi není jasné, jak ho to v tu chvíli napadlo, ale chtěl jsem to také, na rozdíl od něj jsem už ale pár kluků takhle podusil. Říkal to tak sebevědomě, že mě ani nenapadlo, že by v tomhle, a nejen v tomhle, mohl být nezkušený. Položil jsem si ho tedy tak, aby měl mírně zakloněnou hlavu, klekl si nad něj a pln vzrušení zasunul asi polovinu své klády do jeho něžné pusinky. Když jsem zjistil, že neklade odpor, pokračoval jsem, až jsem cítil, že jsem hluboko v jeho krku. Je to jedna z mých oblíbených praktik, proto jsem se nerozmýšlel a zasunul co nejhlouběji to šlo, ucítil jsem, jak jeho tělem, které jsem držel v pevném obětí proběhla vlna vzrušení.
Povolil jsem a ještě třikrát „přirazil až po koule“ pak jsem vytáhl, aby se mohl několikrát nadechnout a znovu zasunul, tentokráte snad ještě hlouběji, a hlavně divoce. Postupně jsem zvyšoval frekvenci a zmenšoval intervaly na nadechnutí, což nesmírně umocňovalo naše vzájemné vzrušení. Dělal jsem jen to, co chtěl. Říkal pořádně, tak jsem se tedy snažil, využívaje všech svých zkušeností. Nekladl vůbec žádný odpor, držel mě za zadek a vášnivě si užíval každý příraz, každé nadechnutí. Souběžně s tím, jak jsem snižoval přestávky na nadechnutí a čím jsem do něj mrdal divočeji, jsem vzal do pusy jeho kolík a nádherně kouřil.
Cítil jsem, jak tvrdne v mých ústech, pod doteky mého jazyka. Když jsem ucítil chvění, napovídající o brzkém výstřiku, tak jsem zvýšil svoje tempo na závratné maximum a v okamžiku, kdy mi zaplavil pusu neuvěřitelnou dávkou dobrůtky jsem se zabořil do jeho krku vší silou, co nejhlouběji, a co nejdéle tam vydržel, při tom jsem ale sál z jeho údu všechnu tu dobrotu a trápil ho svým dvaceticentimetrovým, širokým kolíkem, zaraženým na doraz do jeho krku, kde jsem setrval, co nejdéle to šlo, což ho vzrušilo ještě více.
Když už mu opravdu docházel dech a vydal ze sebe úplně všechno, co mohl, tak jsem povolil a vytáhl se z jeho pusy. Lačně zalapal po dechu a zůstal ležet na zádech, tvářil se šťastně a zhluboka oddechoval. Položil jsem se vedle něho a zůstali jsme ležet v naprosté harmonii, šťastní a spokojení.
Leželi jsme tak vedle sebe, nevím jak dlouho, ale čas pro nás v tu chvíli neexistoval. Leželi jsme asi dost dlouho, protože jsme byli tou porcí vzrušení úplně vyčerpáni, ale pak se Jáchym zvedl a odkráčel do koupelny, přemýšlel jsem, jestli nemám jít za ním, že bychom vlezli pod sprchu společně, což je další z mnoha věcí které zbožňuju, ale než jsem se zvedl byl zpátky, tak jsem se šel také osprchovat, což mi dodalo novou energii, zatímco on na mě čekal v posteli.
A tak jsem vešel zpátky do pokoje a viděl ho ležet na posteli, v tu chvíli jsem neodolal a sedl si na okraj letiště a začal se mazlit s jeho nohama. Opět jedna z věcí, které se mi líbí. Něžně laskat chodidla a vášnivě ocucávat prstíky. A přesně tak jsem to udělal. Jáchym nic neříkal, jen občas zavzdychal, když jsem ho jazýčkem moc lochtal na chodidlech, a tak jsem věděl, že se mu to líbí a mazlil jsem jeho ťapinky a užíval si to jaksepatří.
Když jsem se té nádhery dostatečně nabažil, začal jsem objevovat nová a stále více vzrušující místa. Přesunul jsem se od ťapinek nad kotníky a laskal jeho nádherná lýtka, která mě tak vzrušovala od té doby, co jsem je viděl tenkrát na jadranské pláži. Ostatně jeho každodenní cyklistický trénink, ať už šlo o cestu do školy a ze školy, nebo o víkendové výlety, dal jeho nohám tak úžasnou podobu, že se jim mohly rovnat nohy málokoho. Zkrátka nohy štíhlého blonďáčka, přesto poměrně svalnaté, ne sice holé, ale pokryté jemnými blonďatými chloupky, ostatně takové byly všechny jeho ochlupené partie.
Když jsem se pomalu se svými rty přesunul přes kolena nahoru, vzdychal už souvisle, ale to byl teprve začátek toho, co jsem měl v úmyslu. Laskal jsem ho po stehnech, od pravého kolene nahoru, ale jen po vnější straně, až jsem se dostal skoro na bříško, pak jsem se obloukem vyhnul jeho již znovu ztvrdlému klacku a po druhé straně se vrátil zpět k levému kolenu, nečekal, že ve vzrušujícím okamžiku, kdy budu jazykem na dosah jeho na bříšku ležícího žaludu, se mu vyhnu a nevezmu jej do pusy, já jsem chtěl ale něco jiného. Mazlil jsem se s jeho stehny dále, tentokrát jsem postupoval po jejich vnitřní straně, vždy kousek po levé a kousek po pravé straně, takže jsem se musel dostat až do rozkroku, což mi ale chvíli trvalo, protože jsem postupoval pomalu a záměrně si vychutnával jednak tu nádheru jako takovou, jednak Jáchymovo vzrušení, které bylo značné a které dával najevo hlasitým vzdycháním a také tím, že opakovaně napínal své pružné tělo, aby vjemy z mého jazýčku, pohybujícího se po vnitřní straně stehen směrem nahoru ještě umocnil.
Najednou se Jáchym zachvěl a zasténal, to když jsem se odtrhl a umístil žhavý polibek na kořen jeho ztopořeného klacku, mezi koule. V tu chvíli se vzepjal a celé jeho tělo se prohnulo jako v křeči. Začal jsem laskat jeho koule, na kterých nebylo vůbec znát, že mi nedávno důkladně nastříkal do pusy. Pak jsem jej vzal za stehna, a zvedl jeho nohy za hlavu, kde se šikovně „zaháčkoval“ za čelo postele, mohl jsem tak lízat a zpracovávat jazykem jeho dírku, což jsem také důkladně dělal, bořil jsem se jazýčkem do jeho otvůrku až byl úplně uvolněný a roztažený.
Pak jsem si ho otočil tak, aby přede mnou klečel na všech čtyřech, ale rukama se opřel o čelo postele. V tu chvíli jsem si vzpomněl na to, jak jsem si ho poprvé toužebně prohlížel, tam na prosluněné italské pláži a jak moc jsem chtěl mít ho jenom pro sebe. A teď byl jenom můj. Natáhl jsem se pro kondom a netušil, že jsem první kluk s kterým vlezl do postele, vypadal tak fantasticky nevinně, ale přitom se zdál být zkušený. Nanesl jsem trochu gelu a pomalu mírně zatlačil a zasunul do jeho nádherného zadečku.
Jak dlouho jsem ho píchal nevím, bylo to tak nádherné a vášnivé, že jsme nevnímali nic okolo. Zdálo se, že ta rozkoš trvá snad celou věčnost, ale po nějaké době jsme oba byli tak unavení, že jsme po vystřídání několika poloh zůstali jen tak vedle sebe ležet a po chvíli vyčerpáním usnuli.
Jak dlouho jsem spal, nevím. Vím jen to, že když jsem se probudil, byl jsem v pokoji sám a kdybych nenašel při odchodu v botě lísteček se srdíčkem a vzkazem „Bylo to nádherný. Dík. J.“ myslel bych si, že se mi to všechno jen zdálo, zatímco jsem spal po náročném dni, že to byl jen výtvor divoké fantazie, posílené navíc alkoholem na nezapomenutelném maturitním večírku.