" nevím kdo jsi, přesto tě chci,
chci tě o to víc, lživá slova zazní znova,
nevím co mám říct,
hry jež znamenají míň, než se zdají,
se obehrají,
S bárkou vratkou pluj,
směr přístav svůj,
než ztroskotá,
pozvedni svůj hlas,
na volbu čas teď nastává,
volným pádem stěží zvládnem,
navrátit se zpět,
stesk mě sžírá, srdce svírá,
potemněl mi svět,
natrápil ses dost, vedl se sebou boj,
teď zvítězit smíš"
"Když budeš něco chtít a zavoláš,
přiběhnu rázem se bít a u tvých dveří spát,
když už není proč utíkat,
když ses rozhodl, tak nikdo s tebou nehne,
když ses rozhodl tak domluvy jsou marné,
tak změnit nic už nejde,
vždyť víš, jsi jako každý z nás,
když máš průšvih,
taky honem utíkáš, chceš pryč,
zalést do své ulity,
JSI TAK VZDÁLENÝ
A SÁM JSEM JÁ I TY"
" Opravdu tu jsi, nebo je to zdání ?
už sen od pravdy nerozeznám,
my tváří v tvář, stáli si dávno,
na tvůj obličej skoro si nevzpomínám,
když samota mě někdy tíží,
a ta dálka jenom ticho plodí,
tak připomínám si tvůj úsměv a očí tvých lesk,
milencův stesk,
mám-li být tvůj, plň přání má,
jsi přesvědčen, že pravdu mluvím,
nebo věříš pomluvám?
a byl bys schopen pohrdání,
i když víš, že snahu mám lepším být,
plnit tvá přání,
protože ty jsi pro mě vším,
udělám rád, cokoliv budeš chtít,
jen mě nedus stiskem svým,
mám-li být tvůj plň přání má"
"Kráčím vzhůru pěšinou,
ty spíš a je ti líp,
kéž bych mohl většinou,
vyvarovat se svých chyb,
tak dej mi více času,
abych se vše naučil,
mrzí mě, že musíš vidět,
jak dochází mi síla,
ty nevidíš anděli můj,
že mám v očích vláhu?
já vím, že na vše nestačíš,
ale neupřeš mi snahu,
sám sebe zapírám,
když tobě vyhovím,
kdy už pochopíš,, že ........."