Je zásadní prohlédnout, že vědecky uvažující člověk má přirozený odpor k církvím ne pro jejich TEISMUS, ale pro jejich MYSTICISMUS. Správně vědecky uvažující člověk si totiž při řešení nejtěžší filozofické otázky po vzniku a smyslu světa a života nemůže dopředu ATEISMEM uzavřít svůj prostor pro svobodné bádání v této věci.
To, o čem ale má mít vědec jasno hned od školy, je jakou METODOU bude odpověď na tuto a vůbec všechny životní otázky hledat. Proti čemu vědecké myšlení tak kategoricky protestuje, proto není hypotéza církví o existenci vyšší duchovní síly (teismus), ale církevní mystika (křest, modlení apod.) jako METODA NADROZUMOVÉHO POZNÁNÍ posledních pravd a komunikace s touto vyšší duchovní silou.
Mystika je totiž nejen logicky nepřípustná, ale podle mne i nemravná. Ale hlavně je velmi nebezpečná!!
Pokud církve učí, že člověk má ve své duši "trůn", na kterém sedí on, a aby mu byly odpuštěny hříchy a byl spasen, musí se nadpřirozenou modlitbou z toho trůnu sám sesadit a "odevzdat řízení svého života Ježíši Kristu", žádají vlastně po něm, aby spáchal DUŠEVNÍ SEBEVRAŽDU, neboť základním znakem duševních onemocnění (psychóz) je právě ztráta své vlastní osobnosti a kontroly nad svým duševním prožíváním. Proto je také podle mne tak hodně "věřících", kteří po takovém "obrácení" nemají vlastní názor, vlastní svědomí, poslouchají tak slepě na slovo, jejich úsměvy jsou nucené, nemají totiž vlastně ani radost ze svého vlastního pozemského života a nejradši by co nejdříve konec světa, který by je z toho vysvobodil.
Zdůrazňuji znovu, to, že jsem proti MYSTICE, neznamená, že jsem proti NÁBOŽENSTVÍ. Jsem jen proti čarodějně-zázračnému náboženství, a to právě ve jménu náboženství, ale NÁBOŽENSTVÍ PŘIROZENÉHO, takového jak ho na Ježíši popisoval a žil T. G. Masaryk. Podle tohoto náboženství Ježíš nechce, aby člověk svoji osobnost NEGOVAL, ale jen, aby ji KULTIVOVAL!!! Ježíš se proto nepřijímá žádnou sebedestruktivní mystikou (modlitbou, křtem), ale PŘIROZENĚ ZMĚNOU MYŠLENÍ. Přečtěte si evangelia a uvidíte, že Ježíš nikomu, kdo k němu přišel a měl problém, neříkal, aby se před ním dotyčný poklonil nebo aby ho vzýval, ale naopak dal každému ROZUMNOU, byť mnohdy tvrdou, radu, jak má dál žít. Ten, kdo v evangeliích chce, aby se před ním klanělo je naopak Satan...
Proto shrnuji:
1) přijmout Ježíše znamená normálně POCHOPIT A ZAMILOVAT si Ježíšovy názory a postoje,
2) křest v Ježíše pak znamená jakýsi coming-out, tj. začít OTEVŘENĚ podle přijatého přesvědčení žít, být ochotný pomáhat druhým a konat DOBRO a mít odvahu vždy a důsledně vystoupit proti ZLU a LŽI ve svém okolí.
Matouš 7,13: "Vejděte těsnou branou; neboť široká a prostorná jest cesta vedoucí k záhubě, a mnozí kráčejí po ní. Ale těsná jest brána a úzká cesta vedoucí do života, a málo jest těch, kteří ji nalézají."
Klanět se a líbat oltáře umí každý, a děje se tak odnepaměti, ale skutečně ZMĚNIT SVŮJ CHARAKTER A STÁT SE DOBRÝM - to je těžké ! Ale je to pak to skutečné obrácení!! A při tom ohromném množství bezcharakternosti všude kolem, není vlastně každý čestný, dobrý, láskyplný člověk ten nejkrásnější zázrak?