Pajas85 (39/176/66)

– Královéhradecký kraj
Něco o mně
JAK VYPADÁM ?
To si člověk nevybírá stejně tak jako to, jestli se narodí. Nejsem model ani Kvasimódo. Komu se to nelíbí, nazdar. Fakt nemusím takový lidi, který viděj kdesi cosi a už je všechno špatně. Do posilky, fitka, ani solárka nechodím. Mám pět umělých zubů, na těle tři jizvy, když potřebuju, nosím brejle – a upřímně, nic z toho mě nijak neomezuje. A znovu, jestli s tím má někdo problém, smůla. Plasticky se modelovat nenechám, mám se rád takový, jaký jsem. I kdybych měl ujeté nohy přímo pod půlkami a byl bych nenávratně přikován na vozík nebo tak něco, pořád budu člověk jako každý jiný. Vůbec nechápu lidi, kteří jsou zaslepení svojí suverenitou a dokud nenajdou model z plakátu, jsou všichni ostatní špatní. Zbytek snad už lze vyčíst v profilu, alespoň co se základních fakt týče. Taky se držím hesla, že není až tak úplně důležité, jak člověk vypadá, ale to, jaký je uvnitř.

JAKÝ JSEM ?
Napovídá se o mně ledacos. Ale názory těch, kteří mají při první sebemenší zámince plnou kušnu negativistických řečí, jdou fakt mimo mě, protože ty lidi nevěděn, co říkaj. Ano, jsem jenom člověk a mám svoje starosti, ale skutečně nemám povahu na to, abych si zbytečně přidělával další. Taky jsem prý vztahovačný a z pár věcí dělám zbytečnou vědu. Z čeho to plyne? Z toho, že rád věci řeším přímo a umím uznat svoji chybu. Definujte si to jak chcete, ale já tomu říkám „pro dobrotu na žebrotu,“ protože za svoji otevřenost a obětavost vůči lidem, se kterými si rozumím, často padám na držku. Fakt nechápu, že jsou lidi tak zlí a pořád si házejí klacky pod nohy. Ale fakt nejsem idealista. Myslel jsem, že realista, ale časy se mění. Z extroverta se pomalu stává introvert a z realisty pesimista. Kolikrát lepší neříkat nic, než zase něco pokonit. Skutečně jen lidé, kteří mají zájem mě poznat, možná časem najdou moje opravdové přednosti a nebudou mi furt dokola tvrdit, jakej jsem kojot.

CO HLEDÁM ?
Pořádně nevím. To říkám zcela upřímně, a to z jednoho prostého důvodu. Na takovéto portály jsem se vydal s určitou představou, ta však velice brzy byla zcela zdecimována až neuvěřitelnou bezcitností, krutostí a sobeckostí některých individuí, která se skrývají za více či méně fiktivními profily. Nazval bych to jako demotivaci, protože bezohlednost některých lidí nejen tady, ale na internetu všeobecně, je do nebe volající. O tom, jak si potom připadám, jsem psal výše. Skutečně pořád nemám takovou povahu na to, abych se začal chovat stejně jako ti, které tu haním. A věřte, že už mnohokrát jsem si říkal, že snad jedině takový postoj, jaký má ten druhý, bych měl opětovat. Jsem rád, že dosud jsem neklesl na tak nízkou úroveň. Ale jedno můžu říct s jistotou. Až najdu, to co snad hledám, tak se to určitě dotyčná osoba včas a jasně dozví. Tedy jestli do té doby moje ochota se angažovat nevyprchá. Zajímavým nabídkám se nebráním, protože si asi můžu už jen vybírat, co vlastně chci. Určitě to není několikahodinové plkání na chatu, které nakonec stejně nikam nevede. Dávám přednost osobnímu kontaktu, na kterém můžu víc zjistit o protějšku.

JAK TO TU VIDÍM ?
Laicky řečeno zvěřinec jako na každé jiné seznamce. Anonymita je mocná čarodějka a mnozí tu s ní naprosto neumějí zacházet. Pamatujte, že kdo s čím zachází, tím také schází. Ano – tady se asi mnozí chtějí pozastavit, že na tom jsem podobně. A já odpovídám, že vědomě, protože úchylným čumilům se tady jen tak pro nic vystavovat nehodlám. Pomalu, ale jistě se dostávám k tématu fotek. Katastrofa, vážení. Rozhodně nemluvím k těm, kteří mají na profilech vlastní fotky. Ty, kteří vystavují cizí fotky stažené z internetu nechápu a nekomentuji. Ale rád bych okomentoval početnou skupinu těch, kteří chtějí všechno vidět a sami neukážou nic. „Vyměníme fotky? Dobrá, pošlu. Posláno, teď ty.“ – tím je modelový příklad u konce. V případě, že si dovolím upozornit, že pošlu až obratem, je zle znovu. Víc to komentovat nebudu, protože to nemá cenu. Chytrý člověk pochopí, že to není zrovna dobrá vizitka. Úroveň diskuse s některými je taky spíš na zabití než něco konstruktivního. Dosud nevím, proč si stále myslím, že existují dobří lidé i tady. Vždyť tu kdekdo jen lže a profituje z dobré vůle jiných! No a hranice virtuality jsou tu opravdu daleko, protože jen málo z těch lidiček to dokáže dotáhnout dál než ke klávesnici a monitoru. Je to teď moderní, ale je to k ničemu. Posbírat co nejvíc fotek, urazit co nejvíc lidí, to je to, oč tu evidentně kráčí. Jsem zvědav, kolik lidí se v tomhle našlo. Asi hodně, že? Takže asi netřeba předpokládat změnu…

DEFINICE POJMŮ (na závěr jsem se nechal inspirovat několika diskusemi a názory)
Vážný vztah – jistota toho, že můžu mít s někým sex, když zrovna nemůžu najít jiného
Něco se rýsuje – v podstatě ještě nic není, jen bych rád, aby bylo s někým, který to neví
Volný vztah – supluje obojí předchozí; myslím, že mám, ale v podstatě ještě nemám
Pravidelný sex – chci ho hodně a chci ho za peníze, kterých za něj chci taky hodně
Sex na jednu noc – domluvit se a nakonec nepřijít; a kdyby to bylo naslepo, vyčkávat opodál
Přátelství – hledám kamaráda na vztah nebo sex; univerzální pojem, když nevím
Pokec – zrovna nemám co dělat, ale prostě potřebuju sedět u kompu a řešit úplný kraviny