veristico    (52/182/81)

– Brno-město » někde
Vec prvni Rikal jsem si , ze tu psat nic nebudu. Ale jsem koukam na to prazdne misto a prsty po klavesnici jen tuk, tuk,tuk.....
Ber te to s malou rezervou.
Jo , mam neco za sebou a doufam ze jeste neco pred sebou. Delam rekapitulaci vseho a jen kroutim hlavou nad tim , ze jsem to vse zvladl.
Nikdo neni dokonalej a vsevedouci . Budme tim padem radi ze se muzem porad ucit nove veci.
Mrzi me , ze spousta lidi pouziva citaty , rikaji "jo , to je moc dobrej citat, sama pravda..." daji si to na lednici , nad postel, na profil. A tim myslenka konci.
Obcas si vzpomenou a reknou tu uzasnou myslenku. A ostatni tleskaji jak uzasny je. Malo kdo se zastavuje a premysli nad tim co vlastne rekl, a jeli to pravda co rika , co dela , jak se chova.
Pouzije pismena , ktera spoji v slovo. Slovo prida k slovu a spoji ve vetu. Vety radi jednu vedle druhe a ejhle zrodi se oslove kteri ocima tupe koukaji a tleskaji . A pritom si ani jeden z nich neuvedomuje co zname veta , co znamena slovo, co znamena to pismenko.
Malo kdo si je vedom toho co rika a k cemu se zavazuje. Dana slova jen srsi na zed , jak hrach o stenu .
Kdo zvas je si vedom toho co rika, co tim dela , jaky cin nebo zkutek vlastne tim udelal. To bude malo lidi....
I ja takovy byl. A proto se snazim rozumet slovum tem kteri vedi co slovo znamena. Veru lehke to neni. Ale stoji to zato.
Se zacinam i smat v duchu tem co mluvi trebas o prioritach , o vztahu k druhemu. Protoze to pak jsou slova bez duse , malichernost sama. A to nedulezitejsi jim utika mezi prsty.
Utika jim zivot. Protoze , zivot je vse co si muzeme prat.
Zivot je poznani , je to laska , je to milovat.