Procházel metrem a už byl skoro venku, bude si to muset zkrátit to bude průšvih jestli zase přijde pozdě.
Bill vyšel po schodech a odbočil do celkem zapadlé uličky kde nikdo moc nechodil a byla plná odpadků...nerad volil tuto cestu bál se tady, prý se tu potloukali gangy, ale neměl jinou možnost nemohl dovolit aby ho vyhodili ze školy.
ale stalo se to čeho se obával, narazil na bandu nepěkně se tvářících týpků. Snažil se protáhnout za kontejnerem aby si ho nevšimli.
".....Hey Jacku myslíš že by jsme měli tam zajít a ........" slyšel jak si povídají o něčem rádoby důležitém a jak se tam plížil omylem shodil nějaké krabice z kontejneru a ozvala se rána.
Oni se otočili a šli se podívat co bylo. bál se a schoulil se za krabici a doufal že ji nedají pryč ale jeho přání byla ne vysilšena. Když se krabice pohnula jen schoval hlavu mezi kolen a pevně sevřel víčka nechtěl vidět že ho našli jelikož věděl co bude následovat!
"A hele Koťátko se nám zatoulalo..." mrkl na něj ten nejsilnější a ostatní ho chytli a mrštili s ním na zeť. to ho donutilo otevřít oči.
Vůdce si ho obhlížel. nevypadlo to že by se z toho nějak dostal celý a v pořádku. " Hele hoši....co kdybychom si pohráli...když k nám přišlo tohle koťátko samo!" ucítil jeho mlsný pohled tam kde by nejradši ho neměl a zároveň zjistil že stisk těch co ho drželi zesílil.
Najednou ucítil jak se velmi nešetrná a chladná ruka dere pod jeho tričko. začal se zmítat, ale nebylo mu to nic platné. zachvíli se k té první přidal druhá, která se jala rozepínání poklopce a stahování kalhot.
Najednou se ocitl ve značně nepříjemné poloze když mu zvedli nohy do vzduchu a uslyšel jak se rozepíná zip. Doufal v jedno že to není to co si myslel ale bylo....
Sakra tak a jsem zase v háji touhle špínou se mi jezdit nechce....Alex šlápl na plyn a přes jeho myšlenky odbočil do uličky. je klikatá a opuštěná , a je tu špína. asi proto to tu nemá rád špína a Krysy. nejen ty malý roztomilý zvířátka,ale hlavně ta lidská špína. To proti čemu bojoval, proti špatné pověsti punkerů, říká že punk není jen o špíně a rvačkách....co se tam k sakru děje...
Smykem zabrzdil motorku a podíval se do temné uličky kde se zřejmě bavila nějaká partička špinavými obchody, ale když přišel blížeji zhrozil se. To co viděl už nebyli ani zvířata, ta by tohoto nebyla nikdy schopná, byli to monstra a mezi nimi byl drobounký mladíček, který už dávno nebyl schopen nekřičel o pomoc ani bolestí, prostě se zlomeně odevzdal svému osudu.
Zrovna se chtěly vystřídat, když to Alexe vytrhlo z šoku z tohoto aktu!
" Hej, tupci co to děláte s mým koťetem?"Zařval Alex na celou uličku.
"Hej šéfe to je Da...."
"Do Hajzlu ..."
"Daki..... Dakito. vypadněte a to rychle...!"
všichni Začali utíkat a přitom se upravovali aby se mohli lépe smísit s davem v Metru. Již nehleděli na Mladíčka jenž upustili do špíny na zemi.
Přešel k němu. nebyl to pěkný pohled ale tahle chvíle mu změnila život ale ne na tak dlouho jak by chtěl....
Byl celý od krve a jedné věci na kterou nechtěl Alex ani pomyslet. Sundal si bundu a divil se že mladíček, se nesnažil ani ucuknout před cizím dotekem, ale věděl že to přijde. Teď jen rezignovaně seděl a nechal se zabalit do Alexovi bundy ve které se ztrácela poté zvednout do jeho náruče.
" Tak myslím že dneska už na školu kašlem." když prozkoumal pohledem zbytky toho co měl na sobě bylo mu jasné že chodí na stejnou školu co on ale na střední ne na vysokou.
Alex vyšel z té uličky a motorku tam nechal. Však si ji najde. odmávnul taxík a nadiktoval svojí adresu. když nastoupil zjistil že se mladíček probral ze šoku a začal se rozkoukává kde to je. Když však zjistil že v náručí úplně cizího muže vůbec mu to na klidu nepřidalo a začal se třást.
Alex se skloní a přikryl mi ještě kus nohou. Když to Bill ucítil a zjistil že mu neublíží tak se mírně zavrtěl a tím se posunul ještě hlouběji do vyhřáté bundy a položil si hlavu na Rameno toho cizího a vdechoval jemnou vůni vanilky která zněj stoupala. nevěděl proč ale tenhle člověk mu přišel nějak moc blízký moc blízký na to aby ho neznal. ale to teď neřešil byl tak unavený, nato že před půl hodinou vstával, tak po chvíli začal oddechovat pravidelně jako známku že právě si ho našel spánek a odvedl do říše snů kde se mu nic nestalo a žil stále stejně. Alex se pousmál nad roztomilostí mladíčka, který si ani nevšiml že ho vynesl z taxíku a vynesl do třetího patra kde ho jemně položí do hedvábných pokrývek, na které si značně potrpěl, ale teď mu najednou bylo jedno že se o něj zamažou.
Skočil ještě dolů a zaplatil taxikářovy. a vyšel za svoji princezničkou nahoru, vešel do ložnice a viděl že ta malá štěnice se stačila vymotat z jeho bundy svlíknout se a zavrtat do jeho čistých pokrývek a usnout tak tvrdě jak jen to je možné. Přistoupil k němu blížeji a neodolal ho pohladit po jemné tvářičce, ani nevěděl jak se jmenuje , ale mírně ucukl když se jeho...cože odkdy je můj?...mladíček se mírně zavrtěl. Poté ale Alexe naprosto odzbrojil když se ze spánku mírně usmál. Alex se na něj ještě chvíli díval a odešel si udělat kávu jenž ráno nestihl, protože toto bude dlouhý den.....